12 C 260/2023-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 18 688 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ze dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit i s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde žalovaný vyplnil registrační formulář, kterým zadal své osobní údaje, a touto cestou žalovaný poskytl kopii občanského průkazu. Žalovaný provedl tzv. verifikační platbu, která slouží k prokázání totožnosti. Při zaslání verifikační platby žalovaný odsouhlasil mimo jiné všeobecné obchodní podmínky a text smlouvy, přičemž všechny dokumenty byly žalovanému zaslány na e-mail uvedený v žádosti o půjčku. Žalovaný úvěr čerpal převodem na svůj účet. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou si účastníci smlouvou sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Žalovaný smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh ničeho neuhradil. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně, naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná částka ve výši 18 688 Kč sestává z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny od [datum] do [datum] ve výši 2 688 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši (patrné z výroku I. tohoto rozsudku) a úrok v kapitalizované výši 100 Kč představující paušální náhradu nákladů na upomínání. Žalobkyně žalobou také uplatnila nárok na částku 217 Kč představující náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu [číslo] ve znění dodatku ze dne [datum], včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr do [datum]. Sjednaná úroková sazba byla ve výši 0 %, RPSN 0 %. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] postupně ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Totožnost žalovaného byla ověřena tzv. verifikační platbou. Pro případ prodlení žalovaného si účastníci smlouvou sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 10-11 spisu, dodatek smlouvy na č. l. 13-14 spisu, výpisy z účtu na č. l. 8, 9, 15, 18 -21, 23, 25, [číslo], 37 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek v [příjmení], společné prohlášení na č. l. 16-17 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 29 spisu, podací arch na č. l. 27 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 35 spisu/. Žalobkyně následně vyvíjela snahu věc vyřešit mimosoudně, kdy žalovaného vyzývala k uhrazení dluhu a provedla v bydlišti žalovaného osobní návštěvu. Naposledy žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz oznámení na č. l. 12 spisu, výpis úkonů mimosoudního vymáhání na č. l. 24 spisu, předžalobní výzva na č. l. 36 spisu, podací arch na č. l. 28 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru, se použije pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. 11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec ve výši 16 000 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 16 000 Kč, nesplatil jej však řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V posuzovaném případě nebylo povinností žalobkyně ověřovat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť úvěr byl poskytnut bez úroků a jakékoliv jiné úplaty (§ 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru). Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu ze smlouvy o úvěru a jeho obsah, leželo důkazní břemeno tvrdit a prokázat, že nárok vůči němu byl splněn, že nevznikl nebo zanikl z jiného důvodu na