15 C 140/2023-115 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 103 389,32 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 210 000 Kč, jehož nedílnou součástí byly obchodní podmínky pro ČSOB. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet spolu s úroky ve sjednané výši 7,9 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 3 673 Kč vždy k 15. dni v měsíci počínaje [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, ale nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná částka sestává z nesplacené dlužné jistiny ve výši 101 889,32 Kč a poplatku za upomínání ve výši 1 500 Kč. V rámci příslušenství uplatnila úrok za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 9 998,42 Kč, úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 7 736,84 Kč a smluvní úrok a úrok z prodlení v běžící výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl k uhrazení dluhu žalobkyní naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný s žalobkyní na základě žádosti žalovaného uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 210 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úroky v 72 měsíčních splátkách ve výši 3 673 Kč, vždy k 15 dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Účastníci si smlouvou sjednaly úrok ve výši 7,9 % ročně /viz žádost o poskytnutí úvěru na č. l. 28 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 29-34 spisu, obchodní podmínky na č. l. 34-48 spisu, předsmluvní informace a vysvětlivky na č. l. 85-88 spisu, informace o pojištění na č. l. 89-91 spisu/. Žalobkyně k majetkovým poměrům žalovaného, které jsou významné pro posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, zjistila, že jeho příjem byl na základě transakcí na běžném účtu vypočten na částku 30 000 Kč a výdaje na částku 25 785,14 Kč. Dále žalobkyně učinila dotaz do systému CBCB, CRIF, kdy zjistila, že žalovaný se nenachází v prodlení se splácením závazků a nemá evidovány žádné závazky po splatnosti. Dále zjistila, že měl tři existující splátkové kontrakty s celkovou měsíční splátkou ve výši 6 709 Kč. Žalobkyně tak výpočtem platební kapacity zjistila, že platební kapacita žalovaného byla ve výši 4 214,86 Kč /viz obsah podání na č. l. 22-27 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 49-75, [číslo] spisu, data ke smlouvě a o žadateli na č. l. 105-109 spisu, informace z Credit Bureau na č. l. 110-112 spisu/. Žalovaný na splátkách úvěru uhradil toliko částku ve výši 151 628,59 Kč, která byla částečně započtena na úrok z prodlení (29,92 Kč), poplatky (300 Kč), na úroky (43 187,99 Kč), na jistinu (108 110,68 Kč) /viz historie úvěru – evidence splátek na č. l. 76-84 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, ale nesplácel jej řádně a včas ani přes opakované upomínky, proto žalobkyně úvěr zesplatnila /viz výzva na č. l. 92 spisu, oznámení o zesplatnění + dodejka na č. l. 93-94 spisu, upomínky na č. l. 96-97 spisu, výpis z účtu na č. l. 104 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka + dodejka na č. l. 94p [číslo] spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 210 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit dle stanovených podmínek. Žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Neboť žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně celý dluh zesplatnila. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok na zaplacení nesplacené dlužné jistiny, nákladů spojených s upomínáním a na uhrazení příslušenství, po právu. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby t