15 C 167/2023-65 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 46 564,47 Kč se smluvním úrokem a úrokem z prodlení, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou, po posouzení úvěruschopnosti žalované, uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), kterou se žalovaná zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,90 % ročně a s dalšími vyúčtovanými službami dle sazebníku žalobkyně. Smlouvou ze dne [datum] byl navýšen limit úvěru na 24 000 Kč, smlouvou ze dne [datum] byl úvěr navýšen na 30 000 Kč, smlouvou ze dne [datum] byl úvěr navýšen na 35 000 Kč, smlouvou ze dne [datum] byl úvěr navýšen na 38 000 Kč, smlouvou ze dne [datum] byl úvěr navýšen na 40 000 Kč a smlouvou ze dne [datum] byl snížen limit úvěru na 37 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 110 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, ovšem řádně a včas nesplácela, a to ani přes opakované upomínání ze strany žalobkyně. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaná částka ve výši 46 564,47 Kč představuje nesplacenou dlužnou jistinu ve výši 37 000 Kč, úrok za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 958 Kč, úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 506,47 Kč a poplatky ve výši 2 100 Kč (náklady spojené s upomínáním). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud vycházeje z listin předložených žalobkyní, učinil následující skutková zjištění: Žalovaná a žalobkyně uzavřely prostřednictvím elektronického bankovnictví [obec] spořitelny – [jméno] dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků ve výši 16,90 % ročně a poplatků řádně splatit. Výše úvěrového rámce byla postupně dodatky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] navýšena až na částku 40 000 Kč a následně dodatkem ze dne [datum] snížena na konečný úvěrový limit 37 000 Kč/viz smlouva na č. l. 8-10 spisu, dodatky na č. l. 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18 spisu, detaily operace na č. l. 46-55 spisu/. Žalobkyně při hodnocení schopnosti žalované úvěr splácet vycházela z údajů uvedených žalovanou, kdy její příjmy ověřila na základě příchozích transakcí na účtu žalované. Neboť žalovaná uvedla výdaje ve výši 0 Kč, žalobkyně vycházela z předpokládaných výdajů na základě údajů uvedených žalovanou a interních údajů, se kterými žalobkyně disponovala, kdy zohlednila výši životního minima, normativní náklady na bydlení, předpokládané životní náklady. Dále ověřila předchozí splátkovou morálku. Dále zohlednila již poskytnutý úvěr žalované ve formě kontokorentu /viz posouzení úvěruschopnosti na č. l. 45 spisu/. Žalovaná úvěr řádně a včas ani přes upomínky neuhradila, proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila /viz výzva na č. l. 14 spisu, rozhodnutí o zesplatnění na č. l. 19 spisu, podklady pro soudní jednání na č. l. 22 spisu/. Naposledy byla žalovaná vyzvána k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka vč. dodejky na č. l. 21 spisu/. 5. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s žalobkyní dne [datum] ve znění dodatků smlouvu, podle níž žalovaná mohla v rámci úvěru čerpat finanční prostředky až do výše 37 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Žalovaná ani přes opakované výzvy k úhradě dlužné částky, úvěr nesplatila. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 37 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou řádně posoudila schopnost žalované úvěr splácet, když ověřila příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně se tedy nespolehla pouze na tvrzení žalované, ale v rámci svých možností zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy o úvěru a úvěr zesplatnila. Žalované tak vznikla povinnost poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vydat, což žalovaná přes výzvy k uhrazení neučinila. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalova