16 C 324/2022 — Okresní soud v Mělníku

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému povinnost zdržet se veškerých zásahů do nerušeného výkonu držby žalobkyně, spočívající v právu služebnosti stezky a cesty, která byla zřízena na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve prospěch pozemku p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a zdržet se jakéhokoliv omezování či zamezování přístupu ke stavbě„ [příjmení] na obrábění kovů“ na pozemku p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a přístupu ke stavbě trafostanice na pozemku p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], výrokem II. uložil žalovanému povinnost uvést pozemek p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] v předešlý stav, tzn. veškerou rozbitou zpevněnou plochu uvést do původního stavu a odstranit sloupky pro oplocení včetně případných základů a podezdívky, ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení a výrokem III. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 8 600 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení. 2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. [obec]. 3. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včas odvolání. Namítá, že soud neměl veškeré relevantní informace o skutečném stavu věci, v jehož důsledku došlo k rozbourání části zpevněného povrchu na pozemku p. [parcelní číslo]. Vztahy účastníků se datují nejméně do roku 2015, kdy žalovaný jako vlastník nemovitosti pronajal žalobkyni jednotku [číslo] která se nachází v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo]. Stalo se tak proto, že pracovníkem, případně spolumajitelem žalobkyně, byl pan [jméno] [příjmení], který je zetěm manželky žalovaného a jedná se o osobu blízkou a rodinného příslušníka. Chtěl proto pomoci a umožnit této osobě podnikání v žalobkyni. Nad rámec smlouvy o nájmu nebytových prostor žalobkyně díky velkorysému přístupu žalovaného užívala nejen samotnou jednotku ale též manipulační plochu nacházející se na pozemku p. [číslo] zde měla významné plochy pro skladování a to bezplatně. V roce 2020 přišel za žalovaným pan [příjmení], zda by žalobkyni neprodal část pozemku s tím, že žalobkyně by si zde vybudovala novou výrobní halu. Na základě geometrického plánu, který si žalobkyně nechala zpracovat, byl dohodnut odprodej plochy o výměře 844 m2 za 1 000 000 Kč. Mělo jít o budovu obdélníkového půdorysu, v rámci níž měly být i kancelářské prostory a měl tak být dodržen příslušný odstup staveb od společné hranice. Výsledný geometrický plán, který byl předložen, však nakonec měl výměru 984 m2 O tom, že bude také adekvátně navýšena kupní cena, se však nikdo nezmínil, přičemž oddělovaný pozemek byl již napojen na veřejnou účelovou komunikaci na pozemcích parc. [číslo] nebylo třeba v souvislosti s koupí pozemku jednat o dalších napojeních, případně jednat o zřízení jakýchkoliv dalších přístupů přes pozemek žalovaného. Žalovanému nebyl prezentován záměr o stavbě stojící na hranici pozemků a nebyly předem projednávány ani žádné přístupy přes pozemek žalovaného. To, co bylo ústně dohodnuto, se však pak neprojevilo v příslušné smlouvě. Celý proces podepisování smlouvy proběhl během velmi krátkého časového úseku s tím, že žalovaný předpokládal, že do smlouvy bylo vtěleno vše, na čem se ústně domluvili. To, že současně s koupí byla zřízena i služebnost stezky a cesty, zjistil až v létě roku 2022. Dále žalovaný zjistil, že odprodal ve skutečnosti větší výměru, než která vyplývala z původního geometrického plánu, zatímco kupní cena zůstala beze změny a že za zřízení služebnosti, která měla žalobkyni opravňovat prakticky k neomezenému užívání celého pozemku, měl obdržet částku pouhých 1 000 Kč. Žalovaný pak tlumočil panu [příjmení], že požaduje okamžité zrušení služebnosti a že pokud se tak nestane, že rozváže smlouvu o nájmu nebytových prostor. Se stavbou jako takovou žalovaný byl vždy srozuměn a neprotestoval proti ní, nicméně konkrétní podmínky realizace včetně zajištění přístupu, které mu byly zatajeny, byly nakonec zcela jiné, než které pan [příjmení] před zahájením stavebního řízení prezentoval. Žalobkyně má možnost přístupu z veřejné cesty, byť si tento přístup zkomplikovala osazením demontovatelné uzamykatelné klece sestavené ze sloupků a plotových dílů, která má sloužit pro uskladnění přenosných tlakových nádob s průmyslovými plyny. [příjmení] má identické vjezdy (vrata) ze dvou stran, přičemž v jednom případě vede vjezd na jinak nezastavitelnou plochu (pozemek [parcelní číslo]), kde není možno aktuálně zřídit přístupovou komunikaci s ohledem na současný stav územního plánu a druhý hlavní vjezd je vyveden na vlastní pozemek žalobkyně [parcelní číslo]. Prostor mezi tímto druhým vjezdem a napojením na veřejnou komunikaci si přitom žalobkyně až po zářijovým jednání v roce 2022 zastavěla již zmíněným rozebíratelným plotem vymezujícím prostor pro uskladnění tlakových nádob. Při stavbě haly došlo opakovaně k přetržení elektropřípojky a vodovodního vedení, které vedlo v části pozemku p. [číslo] který žalobkyně od žalovaného v roce 2020 odkoupila. K těmto haváriím došlo při výkopových pracích při zakládání stavby, žalobkyně na žádost žalovaného refundovala jeho materiálové náklady spojené s opravou těchto poškozených vedení. Vzhledem k problémům s uvedenými přípojkami sloužícími domu [adresa] ve vlastnictví žalovaného, předpokládal žalovaný, že tyto přípojky budou přeloženy do pozemku žalovaného p. [číslo] ale nic se nestalo. Rovněž žalobkyně postavila stavbu na existující a dosud stále fungující vodárně žalovaného, která může být kdykoliv poškozena. Stejně tak elektropřípojka vede po hraně pozemku zřejmě v základech haly. Pokud by došlo k poškození těchto přípojek, ocitl by se provoz domu [adresa], v nichž žalovaný provozuje svou podnikatelskou činnost (betonárna), bez těchto médií. Žalovaný proto musel chránit své vlastnické právo a přijmout takové technické opatření, v důsledku něhož nebude jakkoli ohrožován v užívání své nemovitosti a v provozování své podnikatelské činnosti. Jelikož se žalobkyně k nápravě neměla, přistoupil žalovaný začátkem prosince 2022 k rozbourání nesourodého zpevněného povrchu tak, aby se k těmto inženýrským sítím dostal a mohlo dojít k jejich přeložení na vlastní pozemky. Takovýto technický zásah není zásahem, který lze provést během několika hodin či dnů, neboť jde o činnosti spojené se samotným rozbitím povrchu, odvozem silné betonové vrstvy (vzniklé stavební suti), provedením výkopových prací a položením nové kabeláže a nového vodovodního vedení a jejich napojení právě v prostoru, přes který chce žalobkyně realizovat svůj přístup. Žalobkyně zatím nemá předmětnou halu ani zkolaudovánu, nemá zde umístěnu žádnou fungující výrobu a nemůže ji proto zatím užívat. Žalovaný tedy tak činil v maximálně vhodný moment, tedy v době, kdy žalobkyně opustila předmětné nebytové prostory, vyklidila dosud užívané plochy právě v prostoru před těmito nebytovými prostorami a přiléhající k pozemku žalobkyně a uvedené haly a za situace, kdy hala ještě nebyla v provozu. Je tu i otázka zajištění bezpečnosti užívání pozemků žalovaného a žalobkyně, neboť po pozemku žalovaného se pohybují živá zvířata v jeho vlastnictví. Jde-li pak o přístup k trafostanici, která se nachází na pozemku žalobkyně, pak tato se nachází na zadní straně pozemku a přístup k ní je zajištěn právě přes ostatní pozemky žalobkyně p. [číslo] [parcelní číslo]. Návrh by tedy měl být zamítnut, neboť zásah byl proveden s cílem zabezpečit výkon vlastnického práva žalovaného. 4. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného s tím, že odkázala i na zásady upravené v § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. V souzeném případě žalobkyně podala dne [datum] žalobu, jíž se domáhala ochrany rušené držby práva služebnosti spočívající v právu stezky a cesty (dříve chůze a jízdy) přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného (služebný pozemek), které bylo na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] zřízeno ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Rušení mělo spočívat v tom, že žalovaný dne [datum] dal pokyn k zaměřování sloupků pro oplocení (mimo jiné v blízkosti trafostanice) a započal v rozbíjení zpevněné plochy služebného pozemku, jejíž existence je pro výkon služebnosti důležitá a následně byl služebný pozemek oplocen, čímž znemožnil žalobkyni průchod a průjezd k jejímu (panujícímu) pozemku. Žalobkyně na panujícím pozemku začala na základě stavebního povolení budovat stavbu haly na obrábění kovů, k čemuž měla předchozí souhlas žalovaného. 7. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno bez nařízení jednání, postupoval odvolací soud v souladu s nálezem Ústavního soud