17 C 81/2023-68 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 22 221 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Součástí splátek byl dále sjednán poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a poplatek za tzv. SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze 1 280 Kč. Žalovaný jedenkrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Poplatek za takové prodloužení byl ve výši 1 485 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku (po odečtení částečné úhrady žalovaného) ve výši 22 221 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 14 374 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši celkem 396 Kč, poplatek za tzv. SMS servis 196 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti v celkové výši 1 485 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 1 330 Kč (4 × 300 Kč + 1 × 130 Kč), smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč (3 × 500 Kč) příslušenství se skládá z úroků v celkové výši 2 940 Kč, z toho zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 146,10 Kč, a následně z běžící zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) úvěrovou smlouvu včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč dle obchodních podmínek a sazebníku v 24 pravidelných měsíčních splátkách v proměnlivé výši (1 268 Kč za 1. splátku, 1 508 Kč za 2. - 8. splátku, 773 Kč za 9. - 24. splátku). Součástí splátek byl i sjednaný poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a poplatek za tzv. SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou. V případě prodlení po zesplatnění byla žalobkyně oprávněna požadovat také jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny a úroků. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 300 Kč za vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů, e-mailů a zaslání obyčejného psaní, a ve výši 130 Kč v případě psaní doporučeného /viz sazebník na č. l. 16 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 19-23 p. v., splátkový kalendář na č. l. 24, smlouvu o úvěru na č. l. 24 p. v. - 25/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, když uhradil pouze jednu (první) splátku ve výši 1 280 Kč a následně si žalovaný 1 × prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Poplatek za takové prodloužení byl ve výši 1 485 Kč /viz opis výpisu proplacení smlouvy na č. l. 17, sdělení banky o majiteli účtu na č. l. 64, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 18 Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz výzvu ke splacení celého úvěru na č. l. 31 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz výzvy na č. l. 30, 31, předžalobní upomínku na č. l. 32, podací arch na č. l. 33 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu, tedy stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu, v rámci kterého vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen„ [příjmení]“), a to jednak pro samotného žalovaného, tak i pro domácnost žalovaného (ačkoliv pouze žalovaný je účastníkem úvěrové smlouvy), dále zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech [příjmení] a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech [příjmení] a ISIR). Žalobkyně nijak neověřovala žalovaným uvedené příjmy žalovaného ve výši 25 000 Kč čistého měsíčně, ani další tvrzené příjmy ostatních (blíže nespecifikovaných) členů domácnosti ve výši 35 000 Kč, žádným způsobem neověřovala ani výdaje, když pro výpočet [příjmení] žalovaného vycházela toliko z výdajů sestávajících z částky životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 3 550 Kč a výše ostatních splátek žalovaného úvěrovým společnostem (mimo žalobkyně) v celkové výši 18 478 Kč měsíčně, přičemž pro účely výpočtu [příjmení] domácnosti dále využila statistické minimální výdaje na bydlení ve výši 7 208 Kč, a dále vycházela z životního minima členů domácnosti ve výši 6 750 Kč. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že uvedený systém, vycházející z obvyklých statistických dat se žalobkyni osvědčil pro nižší % řádně nesplácených úvěrů (dle žalobkyně se do procesu soudního vymáhání dostane pouze 1,5 % všech schválených a uzavřených úvěrových smluv), nemá žalobkyní vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť v daném konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z dat uvedených ze strany žalovaného, aniž by tyto jakýmkoliv způsobem ověřovala, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu však nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných příjmů a výdajů žalovaného (případně i jeho domácnosti, pakliže z těchto údajů vychází), a to zejména za situace, kdy ze samotného zkoumání žalobkyně vyplývá, že žalovaný má splátky jiným měsíčním společnostem (vyjma žalobkyně) ve výši 18 478 Kč měsíčně, tedy v poměrně vysoké výši. Dále žalobkyně pro výpočet [příjmení] žalovaného jako jedné osoby nikterak nezapočítává výdaje na domácnost, a (veškeré) výdaje na živobytí přebírá z životního minima žalovaného /viz printscreen ze systému na č. l. 52, úvěrová zpráva na č. l. 53-60, potvrzení o ověření bonity klienta na č. l. 61-61 p. v., tisková sestava na č. l. 62 K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvod