18 C 319/2022-180 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem spoluvlastnických podílů specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, která jsou v katastru nemovitostí v současnosti evidována ve vlastnictví žalované. Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětné podíly byly žalobcem žalované darovány darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná se rovněž stala se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobcem spoluvlastnicí pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku [adresa], vše v k. ú. [anonymizováno] a [územní celek] (dále jen„ dům v [adresa]“). Žalovaná porušila své zákonné povinnosti obdarované. Žalované, jakožto dceři žalobce, která bydlí v jeho sousedství, je znám zdravotní stav žalobce. Rovněž žalovaná zná stavebně technické uspořádání domu v [adresa]. Žalovaný měl již v roce 2014 psychické problémy v souvislosti s obavou o ztrátu svého bydliště. Měl suicidální myšlenky. Byl proto hospitalizován na psychiatrii. V domě v [adresa] prakticky celý svůj život bydlí, postavil ho na pozemku svých rodičů. Bývalá manželka žalobce se z předmětného domu odstěhovala v roce 2021 v návaznosti na rozvodové řízení. Před tím tam manželé společně žili, i když již manželství svou funkci neplnilo, nebyl tak dán žádný důvod k odstěhování. Bylo to subjektivní rozhodnutí bývalé manželky bez objektivní příčiny. V domě nejsou dvě samostatné jednotky. Je zde jedno WC, jedna chodba a veranda, jeden kotel a měřidla energií. Bratr žalované se žalované dotazoval, zda souhlasí s tím, aby v domě žalobce, jejich otec, nadále bydlel. Jeho vystěhování by bylo v rozporu s dobrými mravy. Právní zástupce žalované sdělil e-mailem ze dne [datum] záměr, že žalovaná přenechá celé první nadzemní podlaží domu do výlučného užívání nájemců, kteří by byli rovněž oprávněni užívat jediný společný záchod v domě situovaný v prvním nadzemní podlaží užívaný žalobcem. Zástupcem bratra žalované bylo dne [datum] žalované sděleno, že s pronájmem domu nesouhlasí, že žalobce nemá jinou možnost bydlení. I přesto se žalovaná dne [datum] obrátila na zdejší soud s žalobou na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mj. též k domu v [adresa]. Byť žalovaná nezaplatila soudní poplatek a řízení tak bylo zastaveno, žalobce je od té doby v ještě větší nejistotě. K podání žaloby může v budoucnu opětovně dojít. Odstěhování žalobce z tohoto domu by pro něho znamenalo řešit existenční otázku. Toto úmyslné dlouhodobé jednání žalované nabírající v čase na intenzitě žalobci ubližuje a nevzbuzuje pochybnosti o kolizi s dobrými mravy. Žalobce žalované toto jednání neprominul. Žalobce byl poté velmi depresivní, musel vyhledat odbornou pomoc. Zdravotní stav žalobce se v posledních pěti letech zhoršil (byl hospitalizován na kardiologii a ortopedii, má artrózu kyčle, měl kýlu, problémy s jícnem, žaludkem a ischemii). Žalobce proto přípisem ze dne [datum] dar pro nevděk žalované odvolal. Žalovaná neposkytla součinnost k přepisu vlastnictví v katastru nemovitostí, a proto má žalobce na podání žaloby naléhavý právní zájem. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, neboť se nedopustila vůči žalobci žádného jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako nevděk. Pokud jde o otázku nájmu předmětného domu, pak se žalovaná pouze na tuto možnost dotázala, neboť potřebovala získat finanční prostředky pro bydlení své matky. Tento dotaz adresovala pouze zástupkyni jejího bratra, nikoliv na žalobce. Při zamítavé odpovědi od úvah o nájmu upustila. Takové jednání rozhodně nelze označit za jakkoliv nemravné. Pokud bratr žalované o tomto informoval žalobce, pak by to byl bratr žalované, který by zhoršil zdravotní stav žalobce a který tak měl zvážit, zda mu má v danou chvíli tuto informaci sdělit. Samotné podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mj. k danému domu není nemravné jednání, nýbrž se jedná pouze o realizaci práva spoluvlastníka. Důvodem k požadavku vypořádání tohoto spoluvlastnictví pak nebyly zájmy žalované, nýbrž výhradně potřeby její matky, která se v důsledku jednání žalobce ocitla v situaci, kdy po opuštění společného domu neměla na bydlení a ani za pomoci žalované nebyla schopna situaci zvládat. Žalovaná neměla sama potřebu toto spoluvlastnictví vypořádat, když ve stejné době vedla jednání o vypořádání řady jiných nemovitostí se svým bratrem. Podání žaloby bylo ostatně vyústěním situace, kdy nebyl udělen souhlas s pronájmem části nemovitostí, přestože ten by zjevně nečinil ve vztahu k žalobci žádné podstatné obtíže. Žalovaná se i přes domněnku, že zdravotní stav otce není extrémně vážný, nakonec rozhodla v řízení, jehož účastníkem byl žalobce, nepokračovat. Oznámila soudu své rozhodnutí nezaplatit soudní poplatek a svoji matku přestěhovala k sobě do bytu. Do té doby žalovaná finančně vypomáhala její matce s nájmem bytu, do kterého se její matka odstěhovala po opuštění společného domu s žalobcem. Podání žaloby tak bylo považováno ve vztahu k matce žalované za nejrozumnější krok, nebyl-li povolen nájem části domu, aby si i matka z těchto peněz mohla vyřešit svou bytovou potřebu. Matka žalované však již byla unavená z mnoha letých sporů s žalobcem, a proto sama nechtěla jednání vést a podíl na domu darovala žalované, aby to vyřešila za ni. Byly dohodnuté, že peníze takto získané předá žalovaná své matce. Takto se rozhodly i proto, že v té době měly informaci, že naopak otec svůj podíl převede na bratra žalované. Veškerá jednání by tak mezi sebou vedli sourozenci. Nevěděly, že si žalobce malý podíl ponechá. Pokud žalovaná neměla informace o zdravotním stavu otce od roku 2021, pak to bylo důsledkem skutečnosti, že ukončila svoje kontakty s ním, když byla v roce 2021 nečekaně a bezdůvodně žalobcem vyzvána, aby mu vrátila darované nemovitosti s dovětkem, že se s ní bratr později nějak vyrovná. Příčinou nedostatku informací o stavu žalobce tedy nebyl primárně nezájem žalované, nýbrž narušení vzájemných do té doby zcela bezproblémových vztahů, které však zavinil žalobce. Žalovaná pak nikdy nepochybovala o tom, že bydlení otce bude nutné zajistit. Jednak měl možnost užívat nemovitost jinou, dále pak žalovaná předpokládala, že se případně o bydlení žalobce postará bratr žalované, na kterého žalobce převedl podstatnou část svého podílu (jako učinila žalovaná ve vztahu k matce). Je zřejmé, že zde není žádné nevděčné jednání žalované mající dlouhodobý charakter a nabývající na intenzitě. Žalobce namítl dvě jednorázová jednání žalované (dotaz na pronájem a žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví), která nemohou mít dlouhodobý charakter a nemohou nabírat na intenzitě. Řízení k podané žalobě již bylo v okamžiku odvolání daru zastaveno. 3. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne [datum] byl vydán rozsudek zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], kterým bylo manželství žalobce a paní [jméno] [příjmení] rozvedeno. Dle odůvodnění bylo manželství uzavřeno [datum]. Společně stále žijí v domě v [adresa] s tím, že každý užívá zvlášť dohodnuté části domu. Žalobce přízemí a žalovaná patro domu. Z manželství se narodily dvě děti – žalovaná a [jméno] [celé jméno žalobce]. Za příčinu rozvratu manželství soud shledal zejména opakované nevěry žalobce, což vyústilo v citové odcizení a neschopnosti se dohodnout na vzájemném přijatelném soužití /viz rozsudek OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 78 spisu/. Zdejší soud vydal dne [datum] rozsudek, který nabyl právní moci dne [datum], kterým bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví paní [jméno] [příjmení] a žalobce k domu v [adresa], nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce (v citovaném řízení v postavení žalovaného) a bylo mu uloženo zaplatit 1 600 000 Kč paní [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku a na nákladech řízení 88 240 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Řízení bylo zahájeno na základě žaloby ze dne [datum]. Nárok byl vymáhán v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Nymburk. Exekuční řízení bylo zahájeno dne [datum] a ukončeno ke zpětvzetí exekučního návrhu ze dne [datum] /viz rozsudek OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 79 – 80 spisu a usnesení Mgr. [jméno] [příjmení], EÚ [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na č. l. 81 spisu/. V dubnu 2002 byla paní [jméno] [příjmení] ošetřena v nemocnici po napadení manželem (udeřena opakovaně do hrudníku). Bylo to vyšetřováno policií /viz lékařská zpráva na č. l. 166 spisu/. Žalobce byl shledán vinným z přestupku proti občanskému soužití rozhodnutím Komise k projednávání přestupků obce Hořín ze dne [datum], Př [číslo] s tím, že dne [datum] dal [jméno] [příjmení] facku, načež upadla na zem a způsobila si odřeniny na pravé ruce a odřeninu zad od topení. Žalobce v citovaném správním řízení mj. uvedl, že vztahy jsou napjaté, protože nemají vyřešené majetkové vypořádání po rozvodu manželství a s bývalou manželkou tak dobře