5 C 240/2023-75 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 14. 7. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 80 391 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 22. 11. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 22. 11. 2021. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 56,86 % ročně ve 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 329 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění žalované splácet úvěr ve výši 408 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když se dostávala s hrazením jednotlivých splátek do prodlení. Celkem tak žalovaná uhradila částku 10 187 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 16. 5. 2022. Po zesplatnění úvěru žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná částka se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 54 835,18 Kč, ze smluvních pokut v celkové výši 998 Kč, náhrady nákladů ve výši 600 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 18. 5. 2022 do data vyhotovení žaloby v kapitalizované výši 23 142,48 Kč, ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 57 249 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení a dále úroku ve výši 56,86 % ročně z původní jistiny úvěru od 18. 5. 2022 do 10. 6. 2022 a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 48 265,33 Kč od 11. 6. 2022 do zaplacení (maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 5. 2022 dosáhne částky 126 187 Kč). 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu po předchozí omluvě z důvodu zdravotní indispozice nedostavila a s jednáním soudu v její nepřítomnosti souhlasila. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně převedla na bankovní účet žalované dne 22. 11. 2021 částku ve výši 50 000 Kč /doklad o vyplacení úvěru na č. l. 34 spisu, sdělení banky na č. l. 56 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila žalobkyni částku v celkové výši 10 187 Kč /viz karta klienta na č. l. 45 spisu/. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 7. 9. 2022 /předžalobní výzva na č. l. 46 spisu, poštovní podací arch na č. l. 47 spisu, výzvy k úhradě na č. l. 38 – 39 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 40 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila nad rámec shora uvedeného dlužné plnění, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne 22. 11. 2021 uzavřela s žalobkyní, jakožto poskytovatelkou spotřebitelských úvěrů, smlouvu o úvěru a smlouvu o pojištění, když žalobkyně soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byly založeny pouze listiny označené jako smlouva o úvěru včetně jejího dodatku, přílohy, prohlášení klienta, kde jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak na místo podpisu žalované je uveden kód [číslo]. Dále byly předloženy formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení o schválení úvěru či listina označená jako popis podpisu smlouvy /viz výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 9 spisu, smlouva na č. l. 21 - 23 spisu, dodatek ke smlouvě o úvěru na č. l. 11 – 12 spisu, příloha ke smlouvě o úvěru na č. l. 13 spisu, informace o pojištění na č. l. 10 spisu, přihláška do pojištění na č. l. 30 – 31 spisu, informace k pojištění na č. l. 44 spisu, kopie OP žalované na č. l. 42 – 43 spisu, prohlášení klienta na č. l. 28 – 29 spisu, informace o klientovi v systému ISAS, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 24 - 26 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 35 – 36 spisu včetně dodejky na č. l. 37 spisu, popis podpisu smlouvy na č. l. 41 spisu/. Z těchto listin nelze dle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru včetně smlouvy o pojištění, mezi žalobkyní a žalovanou, když skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Z ničeho potom nevyplývá, že by kód [číslo] byl zaslán a následně použit právě žalovanou k podpisu shora uvedené smlouvy včetně dodatku a přílohy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, neprokazuje vůli žalované být předloženou smlouvou (a jejími dodatky či přílohami) ve znění textu na č.l. 21 - 23 vázána. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – obsahuje pouze záznam o tom, že předloženou úvěrovou smlouvu podepsala jak za poskytovatele (žalobkyni), tak za klienta (žalovanou) žalobkyně. Nevyplývá z ní také, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, a že po té, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Soud tak má za to, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno a neprokázala uzavření úvěrové smlouvy, včetně jejího dodatku a přílohy. 6. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena úvěrová smlouva (ve znění listin na č. l. 21 – 23 a 11 - 12 spisu) nemohl by jí soud posoudit jako platnou, když soud nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, když odkazovala na listinu hodnocení klienta, ve které žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 25 249 Kč, výdaje potom uvedla v celkové výši 6 463 Kč, přičemž částka 2 603 Kč měla představovat výdaje na bydlení a částka 3 860 Kč životní minimum. Žalobkyně potom ověřila výši příjmů z výpisu vybraných pohybů na účtu žalované. Soud ovšem dospěl, že způsob zjišťování příjmů a výdajů žalované, který žalobkyně zvolila, nelze považovat za odpovídající zákonu o spotřebitelském úvěru, když není možné akceptovat pouhé odhadnutí výdajů na základě životního minima, neboť jeho výše neodpovídá reálným nákladům na životní potřeby konkrétního jedince a představuje skutečně jen minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění základní výživy a ostatních základních potřeb. Nadto nelze přehlédnout, že také výše výdajů na bydlení byla uvedena ve velmi nízké, téměř nevěrohodné výši. Žalobkyně měla výši měsíčních příjmů a výdajů zjistit od žalované, což udělala pouze částečně, když nijak nezjišťovala její měsíční výdaje na živobytí, a následně je ověřit, např. výpisem z bankovního účtu apod., což ovšem neučinila /viz vybrané pohyby na účtu na č. l. 16 spisu, hodnocení klienta na č. l. 27 spisu, ověření v registru SOLUS na č. l. 32 spisu, výpis z NRKI na č. l. 33 spisu/. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 8. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Jelikož soud uzavřel, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi smluvními stranami, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované odeslala žalobkyně celkem částku v celkové výši 50 000 Kč, přičemž v říz