5 C 59/2022-52 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 21.10.2022 ke zdejšímu soudu se žalobou, doplněnou podáním ze dne 5.12.2022, jíž se vůči žalovanému domáhala stanovení výživného neprovdané matky v částce 7 600 Kč měsíčně počínaje dnem 1.9.2022 do dvou let věku dcery účastníků řízení, která se narodila dne [datum] a která je v její péče. Tvrdila, že účastníci nežijí ve společné domácnosti od 28.2.2022. Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 500 Kč měsíčně, přídavek na dítě jí nebyl přiznán. Žalobkyně žije i s dcerou u rodičů, kde přispívá na bydlení částkou 3 000 Kč a na domácnost další 3 000 Kč, zhruba 4 týdny po porodu začala mít zdravotní problémy, kvůli kterým jezdí na kontrolu do [anonymizována dvě slova] [část obce], v důsledku čehož má zvýšené náklady na léky, dopravu a doporučenou stravu. S žalovaným, který je zaměstnán u [stát. instituce], se ústně dohodli na výživném ve výši 7 600 Kč, tuto částku hradil od března do srpna 2022. Od září 2022 potom platí o 2 000 Kč méně. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 19.12.2022, když uvedl, že proti samotnému nároku žalobkyně nijak nebrojí, nesouhlasí však s jeho výší a navrhoval, aby bylo výživné stanoveno v částce 5 600 Kč měsíčně. Poukazoval na to, že má měsíční výdaje za chod domácnosti ve výši cca 30 000 Kč, k tomu hradí výživné na dceru ve výši 4 400 Kč měsíčně, nemůže si dovolit platit výživné žalobkyni ve výši 7 600 Kč měsíčně, neboť by k tomu musel použít své finanční rezervy. 3. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Nezletilá [jméno] [příjmení] se narodila dne [datum] z nesezdaného partnerského vztahu žalobkyně a žalovaného, kteří spolu již od 28.2.2022 nežijí /rodný list na č.l. 3, zápis o určení otcovství na č.l. 4-6, shodná tvrzení účastníků/. Účastníci se dohodli, že se jejich dcera svěřuje do péče žalobkyně a žalovaný je povinen přispívat na její výživu částkou 4 400 Kč měsíčně / mimosoudní dohoda na č.l. 9 Stanovenou vyživovací povinnost žalovaný řádně plní /shodná tvrzení účastníků/. Žalobkyně ani žalovaný nemají jinou vyživovací povinnost než k nezletilé [jméno] /shodná tvrzení účastníků/. Žalobkyně je aktuálně na rodičovské dovolené s jediným příjmem v podobě rodičovského příspěvku v částce 9 500 Kč /potvrzení o přiznání rodičovského příspěvku na č.l. 7, rozhodnutí Úřadu práce na č.l. 29 Žalobkyně, která celodenně pečuje o nezletilou dceru, bydlí u svých rodičů, kterým přispívá na chod domácnosti a bydlení částkou 6 000 Kč měsíčně. V souvislosti se zdravotním stavem má žalobkyně výdaje ve výši 800 Kč měsíčně a dále cestovní výdaje 400 Kč měsíčně / lékařské zprávy na č.l. 10 – 17, účtenka z lékárny na č.l. 27, potvrzení o platbě kartou na č.l. 31-39 Žalobkyně tvrdila, a žalovaný to nijak nesporoval, že má výdaje na stravu ve výši 4 000 Kč měsíčně, dále si platí spoření ve výši 800 Kč měsíčně a úrazové pojištění ve výši 550 Kč. Žalobkyně byla před nástupem na mateřskou dovolenou zaměstnána s průměrným čistým příjmem 18 253 Kč, žalovaný dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši 50 000 Kč, když je zaměstnán u Policie ČR /potvrzení zaměstnavatele žalobkyně na č.l. 28, potvrzení zaměstnavatele žalovaného na č.l. 46 Žalovaný tvrdil, a žalovaná to nijak nesporovala, že bydlí v bytě v osobním vlastnictví, na nějž splácí hypotéku ve výši 10 300 Kč měsíčně, dále platí poplatek SVJ ve výši 3 660 Kč, elektřinu ve výši 1 500 Kč, mobilní služby ve výši 1 570 Kč, hradí sobě i dceři stavební spoření ve výši 700 Kč, penzijní spoření ve výši 500 Kč, úrazové pojištění ve výši 400 Kč, pojištění odpovědnosti zaměstnance ve výši 200 Kč. Je vlastníkem osobního automobilu, kterým dojíždí do práce, na povinné ručení a havarijní pojištění hradí 800 Kč měsíčně, na pohonné hmoty částku 3 000 Kč. Za potraviny, drogerii na další věci hradí měsíčně 6 – 10 000 Kč. Žalovaný je spoluvlastníkem bytu v [obec], ve kterém žije jeho babička, a nemá z něho žádné příjmy/informace o jednotce na č.l. 44-45 Žalovaný má dluh vůči matce žalobkyně v celkové výši 240 000 Kč, který splácí v ročních splátkách po 60 000 Kč a dluh vůči žalobkyni ve výši 36 000 Kč, splatný dne 31.3.2023 /uznání dluhu na č.l. 47-48, shodná tvrzení účastníků/. Žalovaný od března do srpna 2022 hradil na výživném žalobkyni částku 7 600 Kč, od září 2022 do dne rozhodnutí soudu potom částku 5 600 Kč /shodná tvrzení účastníků/. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 6. Dle § 922 odst. 2 o. z., lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 7. Cílem a účelem shora citovaného ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, flexibilitě, možnosti realizovat pracovní cesty, přesčasy, noční či lépe placenou práci apod. Je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Účelem institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře, resp. prostřednictvím ochrany matky také ochrana jejího novorozeného dítěte. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána (§ 697), a v takovém rozsahu jako její dítě (viz § 915) (srov. [příjmení], Zdeňka. § 920 (Výživné a úhrada nákladů neprovdané matky a těhotné ženy). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [anonymizováno], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno]. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. [číslo]). 8. V poměrech projednávané věci bylo prokázáno, že se nezletilá [jméno] [příjmení] narodila ze vztahu účastníků řízení, kteří spolu nežijí od března 2022. Nebylo sporu o tom, že žalobkyně do nástupu na mateřskou dovolenou dosahovala příjmu zhruba dvojnásobného, než je tomu nyní, když je aktuálně odkázána pouze na rodičovský příspěvek v částce 9 500 Kč měsíčně, který nepokrývá žalobkyní prezentované náklady na bydlení a živobytí. Žalovaný disponuje příjmem ve výši cca 50 000 Kč měsíčně (když je třeba přihlédnout k tomu, že běžný měsíční příjem dosahuje cca 46 500 Kč, neboť průměrný čistý měsíční příjem za posledních šest měsíců ovlivňují odměny ve výplatě za měsíc listopad 2022), přičemž tento příjem považuje soud za takový, který odpovídá možnostem a schopnostem žalovaného. Z tohoto příjmu žalovaný hradí jednak své životní potřeby (cca 30 000 Kč) a dále výživné na nezletilou dceru v částce 4 400 Kč měsíčně a výživné žalobkyni ve výši 5 600 Kč měsíčně. Zároveň hradí splátky dalších dluhů vůči žalobkyni a její matce. 9. S ohledem na shora uvedené a dále s přihlédnutím k tomu, že nárok dle § 920 odst. 1 o. z., má být stanoven tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky, a to v přiměřeném rozsahu, když matka dítěte v zásadě nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána, je soud toho názoru, že uplatňovaný nárok žalobkyně je důvodný, to však pouze zčásti, a sice v rozsahu částky 5 600 Kč. Takto stanovené výživné spolu s rodičovským příspěvkem v celkové výši 15 100 Kč pokrývá všechny žalobkyní uváděné odůvodněné potřeby, když žalobkyně celkem tvrdila a prokazovala měsíční výdaje ve výši 12 250 Kč