7 C 116/2021-178 — Okresní soud v Mělníku

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 12. 2022, č. j. 7 C 116/2021 – 150, určil, že žalobkyně je vlastníkem budovy bez čísla popisného, čísla evidenčního stojící na pozemku p. [číslo] p. [číslo] zemědělské stavby stojící na pozemku p. [číslo] p. [číslo] v katastrálním území Čečelice, obec Čečelice (výrok I.) Výrokem II. a III. nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a prvním i druhou žalovanými. Soud prvního stupně určil vlastnictví žalobkyně k uvedeným stavbám za stavu, kdy žalobkyně nedisponuje listinou přímo prokazující její vlastnictví k uvedeným stavbám a k zápisu svého vlastnického práva ke stavbám do katastru nemovitostí potřebuje součinnost žalovaných jako vlastníků pozemků, na nichž je stavba postavena, v podobě souhlasného prohlášení či potvrzení o skutečnostech, které ve vztahu k budovám nastaly před [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaní potřebnou součinnost v podobě souhlasného prohlášení žalobkyni neposkytli, je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. Uzavřel, že žalobkyně prokázala, že vlastnictví její právní předchůdkyně k předmětným stavbám vzniklo originárním způsobem, a to zhotovením nové věci ve smyslu § 132 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Právní předchůdkyně žalobkyně byla investorem stavby, tedy osobou, která měla úmysl stavbu pro sebe vybudovat. Na žalobkyni vlastnictví přešlo v důsledku univerzální sukcese, sloučením právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně postupem dle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy vycházel ze stavu, že žalovaní nijak nezapříčinili podání žaloby v dané věci, nesporovali vlastnictví žalobkyně ke stavbě. V daném případě se dle soudu prvního stupně jednalo de facto o způsob legalizace vlastnictví žalobkyně a v řízení tak chybí kritérium úspěchu a neúspěchu předvídané ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V těchto okolnostech shledal soud prvního stupně důvody hodné zvláštního zřetele mající původ v povaze věci pro nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšné žalobkyni. 2. Proti tomuto rozsudku, avšak pouze proti výrokům II. a III., o náhradě nákladů řízení podala včas odvolání žalobkyně a domáhala se jeho změny. Nesouhlasila se závěrem soudu, že v daném řízení chybí aspekt úspěchu či neúspěchu, když ve věci samé bylo rozhodnuto zcela ve prospěch žalobkyně a za tohoto stavu by jí jako úspěšnému účastníku měla být přiznána náhrada nákladů řízení, které musela v souvislosti s daným řízením vynaložit. Nesouhlasila ani se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaní nezavdali příčinu k podání žaloby v dané věci (i ve věcech ostatních žalob, kde jsou účastníky řízení), když měli možnost bez dalšího legalizovat stavbu ve prospěch žalobkyně poskytnutím souhlasného prohlášení, které jim před podáním žaloby žalobkyně s odůvodněním zaslala. Ze strany druhé žalované nebyla poskytnuta žalobkyni k její žádosti žádná součinnost, když tato žádným způsobem nereagovala a žalobkyni nesdělila ani žádné výhrady či požadavky, které následně uplatnila v průběhu daného soudního řízení. První žalovaný poskytnutí součinnosti žalobkyně opakovaně odpíral. Za tohoto stavu žalobkyně má za to, že nejsou dány důvody pro moderaci náhrady nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v nákladových výrocích II. a III. změnil a žalobkyni přiznal náhradu nákladů, které jí v řízení před soudem prvního stupně vznikly. 3. Druhá žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v odvoláním napadených nákladových výrocích, když se v plném rozsahu ztotožnila s postupem soudu prvního stupně, který rozhodl v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř. 4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 5. Odvoláním nebyl napaden výrok I., kterým bylo žalobě ve věci samé vyhověno. V tomto výroku tedy rozsudek soudu prvního stupně nabyl samostatně právní moci. Předmětem přezkumu odvolacího soudu byly pouze nákladové výroky II. a III. ve vztahu mezi účastníky. 6. V projednávané věci bylo vyhověno v plném rozsahu žalobě (podané u soudu prvního stupně dne [datum]) a určeno, že žalobkyně je vlastníkem budov stojících na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v katastrálním území Čečelice, obec Čečelice. 7. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 8. V daném případě měla ve věci plný úspěch žalobkyně, neboť žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. Proto má podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, který, pokud jde o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, postupoval dle ustanovení § 150 o. s. ř., dle kterého nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem. Soud prvního stupně spatřoval okolnosti hodné zvláštního zřetele v okolnostech dané věci, kdy dle závěru soudu prvního stupně žalovaní nepopírali vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitostem, pouze de facto proti způsobu jeho„ legalizace“, tedy zapsání do katastru nemovitostí. 9. V daném případě žalobkyně postupovala zcela v souladu se v zákonem. Tak jak správně uzavřel soud prvního stupně za stavu, kdy nedisponovala žádnou listinou prokazující existenci práva zřídit na pozemcích předmětnou stavbu, a to s ohledem na datum výstavby, potřebovala součinnost žalovaných jako vlastníků pozemků, na nichž je stavba postavena, v podobě souhlasného prohlášení či potvrzení o skutečnostech, které ve vztahu k budovám nastaly před [datum], tak, aby dosáhla zápisu svého vlastnictví v katastru nemovitostí. Žalovaní však potřebnou součinnost žalobkyni neposkytli, čímž naopak vyvolali potřebu daného řízení, neboť žalobkyně neměla jinou možnost docílení zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí, než pravomocným rozhodnutím soudu. Za tohoto stavu má tedy žalobkyně právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly. Pokud by žalovaní poskytli žalobkyni potřebnou součinnost k její výzvě ještě před podáním žaloby, žalobkyni by uvedené náklady nevznikly. Odvolací soud tak neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by v daném případě postup podle ustanovení § 150 o. s. ř. odůvodňovaly. Žalobkyni proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů, které jí v řízení před soudy obou stupňů vznikly. 10. Žalobkyni vznikly v řízení před soudem prvního stupně náklady na zaplaceném soudním poplatku a náklady právního zastoupení. Soudní poplatek byl žalobkyní zaplacen ve výši 10 000 Kč Náklady právního zastoupení sestávají z odměny za pět úkonů právní služby po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, písemná žaloba, replika k vyjádření prvního žalovaného, replika k vyjádření druhé žalované, účast právního zástupce žalobkyně na jednání soudu prvního stupně), jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny, tj. 1 550 Kč podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o přerušení řízení), šest režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas za čtyři započaté půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a náhrada cestovného při cestě právního zástupce žalobkyně na jednání soudu prvního stupně z místa sídla a zpět ve výši 649 Kč. Žalobkyni dále náleží 21% DPH ve výši 4 095 Kč (po zaokrouhlení). Náklady žalobkyně před soudem prvního stupně tedy činí 33 994 Kč. 11. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II. a III., o náhradě nákladů řízení, podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobkyni přiznal za řízení před soudem prvního stupně náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, a to ve výši 33 994 Kč. 12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151, § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla úspěšná v plném rozsahu žalobkyně a má tedy nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení žalobkyně představuje odměna za právní zastoupení za jeden úkon právní služby (odvolání) po 1 550 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, jeden režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1