7 C 250/2023-35 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 37 356,83 Kč z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese [adresa žalovaného]. Dne [datum] došlo dodavatelem k ukončení smlouvy o dodávkách elektrické energie do výše uvedeného odběrného místa. Na základě toho byl vydán příkaz k demontáži elektroměru [číslo] který se však z důvodu jeho nepřístupnosti nepodařilo demontovat. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou na adrese [adresa žalovaného], že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Neoprávněný odběr trval 95 dní. Při demontáži elektroměru byl zjištěn stav VT 157 kWh a NT 5 445 kWh. Žalovaný neoprávněně odebral celkem 3 703 kWh elektrické energie. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od [datum] (ukončení smlouvy) do [datum] (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH (D6), tj. (157,0 kWh - 86,0 kWh) + ([číslo] kWh - [číslo] kWh)) x 6, [číslo] Kč/kWh = 23931,54 Kč. Dále má žalobkyně právo na zaplacení poplatku za stálý příkon ve výši 1 322,87 Kč. Žalobkyně uplatnila právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, což pro žalobkyni činí externí společnost. Tyto náklady odpovídají částce 12.102,42 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 37 356,83 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2023, č. j. EPR 129083/2023-9, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ustanovení § 115a o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: 5. Dne [datum] bylo při kontrole v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Kontrola byla provedena za účasti paní [příjmení], přičemž na místě bylo sepsáno oznámení o výsledku kontroly odběrného místa s tím, že výše náhrady škody za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny bude dále vyčíslena /oznámení na č. l. 18 spisu, protokol o kontrole na č. l. 19, 27 spisu, smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí na č. l. 16 spisu/. Celková náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem byla určena ve výši 37 356,83 Kč včetně DPH. Skládala se z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši celkem 23 931,54 Kč za období od [datum] do [datum], stanovené dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., a z náhrady za prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020Sb. ve výši 12 102,42 Kč /viz výpočet náhrady na č. l. 22 a 23 spisu, čestné prohlášení na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkovou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 37 356,83 Kč se splatností dne [datum] /viz faktura na č. l. 24 spisu/. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes opakované upomínky a předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] upomínky na č. l. 26, 28 a 29 a předžalobní výzva na č. l. 30 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - (dále jen„ energetický zákon“), a podle vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška“), to vše ve znění účinném ke dni vzniku závazku. 7. Podle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy i připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 8. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. 1 energetického zákona dle vyhlášky. 9. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 16 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. 10. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaný odebíral elektřinu v označeném odběrném místě neoprávněně. Žalobkyně má v takovém případě v souladu se shora uvedenou vyhláškou právo jednak na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny či na množství stanovené fikcí způsoby uvedenými ve vyhlášce v případě, že skutečné množství nelze určit, a to ve výši celkem 23 931,54 Kč, a zároveň i na náhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši celkem 12 102,42 Kč, dohromady tedy na částku 37 356,83 Kč. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě plně vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 095 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 495 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v podobě předžalobní výzvy a návrhu na zahájení řízení dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 25