7 C 27/2023 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 27 456 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 300 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 498 Kč do [datum]. Žalovaná však závazek řádně a včas nesplnila. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde si žalovaná nastavila parametry zápůjčky a zadala své osobní údaje. Smlouva o zápůjčce byla žalovanou podepsána elektronicky, [příjmení], který žalobkyně zaslala na telefonní číslo žalované. Žalovaná se dostala do prodlení, když dluh řádně a včas nesplatila, vznikla jí tak povinnost zaplatit žalobkyni jistinu 17 300 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 4 498 Kč, smluvní pokutu 5 658 Kč (0,1 % denně z částky 17 300 Kč od [datum] do [datum]), která byla ponížena o platbu žalované ve výši 1 608 Kč na částku 5 658 Kč a náhradu nákladů za upomínání 2 500 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně převedla dne [datum] ze svého bankovního účtu částku ve výši 17 300 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaná /viz výpis z běžného účtu na č. l. 12 spisu, sdělení banky na č. l. 29 spisu/. Listina označená jako smlouvu o zápůjčce, v níž je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaná jako klient je datována [datum] a podepsána žalobkyní. U jména žalované na konci smlouvy není podpis, ale jen [příjmení] kód [číslo]. Stejně tak listina označená jako všeobecné obchodní podmínky neobsahuje podpis žalované, ale pouze [příjmení] kód [číslo] /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 15 – 16 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 20 – 23 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k uhrazení dluhu, a to upomínkou ze dne [datum], [datum], [datum] [datum] a [datum] /viz upomínku ze dne [datum] na č. l. 17 spisu, upomínku ze dne [datum] na č. l. 17 p.v. spisu, opakovanou výzvu k úhradě ze dne [datum] na č. l. 18, ze dne [datum] č.l. 18 p.v. spisu, opakovanou výzvu k úhradě ze dne [datum] na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 13 spisu, podací lístek na č. l. 12 spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované částku ve výši 17 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou jí odeslala ve stejný den. 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na účet, jehož majitelem je žalovaná, peněžní prostředky ve výši 17 300 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, je podepsána pouze žalobkyní, místo podpisu žalované je ve smlouvě uveden jen [příjmení] kód. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, jak žalobkyně ověřovala totožnost žalované v průběhu uzavírání této smlouvy a ani to, že žalovaná případně akceptovala právě smlouvu předloženou žalobkyní v soudním řízení. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Vzhledem k tomu ji soud nemohl poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy k tomu, jak probíhal kontraktační proces a jak ověřovala totožnost žalované. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce a už vůbec ne, jakého konkrétního znění. 12. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalované peněžní prostředky ve výši 17 300 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence smlouvy o zápůjčce, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná zaplatil žalobkyni ke dni podání žaloby celkem 1 608 Kč. Žalobkyně platbu žalované započetla na smluvní pokutu. Soud dospěl k závěru, že takový postup není možný. Pokud nedošlo k uzavření smlouvy, neboť jak soud uvedl výše, v řízení její existence nebyla prokázána, nemohlo tedy dojít ani ke sjednání smluvní pokuty. Žalobkyně tak nemohla započítávat platbu žalované na smluvní pokutu. Soud proto uzavírá, že žalovaná tím, že žalobkyni zaplatil 1 608 Kč, vydal žalobkyni část bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto povinna vydat žalobkyni i zbývající část bezdůvodného obohacení ve výši 15 692 Kč (tj. 17 300 Kč – 1 608 Kč), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaná dozvěděla, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k jeho vydání. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla v týž den odeslána. Dluh žalované se proto stal tímto dnem splatným. Vzhledem k tomu, že žalovaná předmětnou částku žalobkyni nevydala, dostala se se splněním své povinnosti do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum]. Z výše uvedených důvodů soud žalobkyni nepřiznal právo na zaplacení úroku z prodlení za období od [datum] do [datum], jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 14. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty ani poplatků za zasílání výzev k plnění. Soud proto žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěrů ve výši 4 498 Kč, poplatku za zasílání výzev ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 658 Kč zamítal. Soud dále žalobu zamítl v části, jíž se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 608 Kč, které již žalovaná žalobkyni vydala, jak soud uvedl výše (výroku II. tohoto rozsudku). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 403,98 Kč, přičemž tato částka představuje 14,31 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,15 % a úspěchu žalované v rozsahu 42,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 373 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 456 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 16. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.