7 C 295/2022 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 761,81 Kč. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru. Žalovaný se na webové stránce registroval zadáním svých osobních údajů. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 100 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 661,81 Kč do [datum]. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne [datum] ze svého bankovního účtu částku ve výši 6 100 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný /viz výpis z účtu na č. l. 13 spisu, sdělení banky na č. l. 32 spisu/. Listina označená jako smlouvu o úvěru, v níž je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient nebo úvěrovaný je datována [datum] a podepsána právní předchůdkyní žalobkyně. U jména žalovaného na konci smlouvy není podpis, ale jen [příjmení] kód 2s9z. Stejně tak listina označená jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neobsahuje podpis žalovaného, ale pouze [příjmení] kód 2s9z /viz smlouvu o úvěru na č. l. 14 – 24 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 14 – 15 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O tom byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek založenou v systému [příjmení], oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 25 spisu, předžalobní výzvu na č. l. 25 spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 6 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ve lhůtě do 3 dnů. 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na účet, jehož majitelem je žalovaný, peněžní prostředky ve výši 6 100 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, je podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně, místo podpisu žalovaného je ve smlouvě uveden jen [příjmení] kód. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného v průběhu uzavírání této smlouvy a ani to, že žalovaný případně akceptoval právě smlouvu předloženou žalobkyní v soudním řízení. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Vzhledem k tomu ji soud nemohl poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy k tomu, jak probíhal kontraktační proces a jak ověřovala totožnost žalovaného. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce a už vůbec ne, jakého konkrétního znění. 13. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 6 100 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence smlouvy o zápůjčce, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Ta pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Soud proto uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat (výrok I. tohoto rozsudku). 14. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaný dozvěděl, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k jeho vydání. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do 3 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy. Žalobkyně v řízení neprokázala, kdy byla žalovanému výzva doručena. V řízení bylo prokázáno, že výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], soud proto vycházel z vyvratitelné domněnky dle § 573 o. z., že mu tato výzva byla doručena třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. dne [datum]. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni dluh do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětnou částku žalobkyni nevydal, dostal se se splněním své povinnosti do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum]. Z výše uvedených důvodů soud žalobkyni nepřiznal právo na zaplacení úroku z prodlení za období od [datum] do [datum], jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 15. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání poplatku za poskytnutí úvěru. Soud proto žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěrů ve výši 6 661,81 Kč, zamítal, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly. 17. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř.