7 C 71/2023 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 975,52 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu a dále částku 12 888 Kč, která zahrnovala úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil 2 000 Kč, z toho byla započtena částka ve výši 991,09 Kč na jistinu a 1 008,91 Kč na příslušenství. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 14 008,91 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 255,87 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 6 822,89 Kč, na nákladech za vymáhání 1 293,96 Kč, na inkasním poplatku 2 506,37 Kč, na úrocích po splatnosti 397,24 Kč a na smluvní pokutě 966,61 Kč. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení 217 Kč jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění: žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky v pevné výši 1 444 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 694 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč RPSN činila v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 14 spisu, výpis z OR na společnost žalobkyně v elektronické podobě v systému ISAS, informace o úvěru v elektronické podobě v systému ISAS/. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici pracovník distribučního centra., a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Mzda žalovaného činila 32 584 Kč (dle mzdového výměru 160 Kč za hodinu). Náklady žalovaného činily 3 860 Kč na bydlení, 1 000 Kč na dopravu a jídlo a 2 500 Kč na exekuce, celkem tedy 7 360 Kč. Žalovanému zbýval použitelný příjem ve výši 25 224 Kč. Žalovaný má střední vzdělání, bydlí u rodičů, je svobodný a bezdětný. Soud ze své úřední činnosti zjistil, že u zdejšího soudu je proti žalovanému vedeno 7 exekučních řízení /viz žádost o úvěr na č. l. 16 spisu, pracovní smlouvu na č. l. 29 – 30 spisu, mzdový výměr na č. l. 30 p. v., výpis ze systému ISAS na č. l. 31 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické podobě v systému ISAS, potvrzení o provedení transakce na č. l. 17 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 18 a 19 spisu, podací arch na č. l. 21 spisu/. Žalobkyně poslala dne [datum] do místa bydliště žalovaného terénního pracovníka. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 20, včetně podacího lístku na č. l. 22 spisu, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 15 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se chtěl zavázat, že tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud však nedospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným, uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč, a žalovanému měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. V daném případě, jak již soud výše uvedl, se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, před jejímž uzavřením byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila informace o zaměstnání a příjmech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně však nedostatečně ověřovala výdaje žalovaného, když vyšla z jím tvrzených informací, že jeho výdaje činí na bydlení a energie 3 860 Kč a na dopravu, jídlo a ostatní náklady 1 000 Kč Tyto částky dle názoru soudu nemohou odrážet skutečnou výši výdajů žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že platí 2 500 Kč na exekuce. Soudem bylo také zjištěno nahlédnutím do systému ISAS, že je proti žalovanému u zdejšího soudu vedeno 7 exekucí. Z důkazů, které byly soudu předloženy, nemohl soud uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit schopnost žalovaného splácet