10 C 143/2024-56 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 24,90 % ročně a s případnými poplatky a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky v celkové výši , částka, (dlužné pojistné ve výši , částka, a náklady spojené s prodlením ve výši , částka, ), příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a z úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní prostřednictvím internetového bankovnictví dne , datum, smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 24,90 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . RPSN činila 28,39 %. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce , částka, měsíčně. /viz smlouvu o úvěru na č. l. 10 – 12 spisu včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací na č. l. 13 – 14 p. v., detail operace na č. l. 15 – 23 p. v./. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným. Žalovaný dle podkladů žalobkyně uhradil na předmětný dluh celkem , částka, /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 24, podklady pro soudní řízení na č. l. 25 – 27, oznámení o zesplatnění na č. l. 31/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz upomínky na č. l. 28 – 30, předžalobní upomínku na č. l. 32/.6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně provedla jisté posouzení úvěruschopnosti klienta, avšak toto soudu nepodložila žádnými relevantními listinami. Aniž by žalobkyně vůbec zkoumala a ověřovala výdaje žalovaného, uzavřela, že nejsou důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného a byl mu poskytnut spotřebitelský úvěr. Z předloženého posouzení je přitom patrné, že žalovaný čerpal celkem , hodnota, dalších úvěrů, z toho 3 tyto úvěru přímo od žalobkyně. Na tyto úvěry již žalovaný splácel částku ve výši , částka, . Tuto skutečnost pak žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného dostatečně nezohlednila. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný čerpal i další úvěry a jeho příjmy byly dle posouzení žalobkyně vypočítány pouze na základě ekonomického modelu, měla žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ověřovat o to pečlivěji. Žalobkyně nikterak neověřovala, zda je žalovaný v pracovním poměru atp. Žalobkyně dále nijak neprokázala, jak ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů, když tyto uvedla v částce , částka, . Žalobkyně nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného na bydlení, na rodinu apod. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr/viz posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 51/. Soud samozřejmě nepožaduje, aby byly zjišťovány veškeré výdaje žalovaného, nicméně lze již požadovat minimálně ověření nákladů na bydlení (náklady za energie apod.). Ani tyto základní údaje však žalobkyně od žalovaného nezjišťovala a nemohla tak mít o výdajové stránce žalovaného žádnou představu. Žalobkyně tedy vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích, případně z interních statistických výpočtů. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí h