14 C 135/2024-68 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným poté, co vyhodnotila jeho úvěruschopnost, uzavřela dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“ č. , Anonymizováno, . Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 6,99 % ročně, a to ve formě 84 měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaný podmínky smlouvy neplnil, opakovaně se dostával do prodlení, když neuhradil žádnou splátku za měsíce únor, březen a duben 2023, a proto žalobkyně v souladu s podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů, které jsou nedílnou součástí smlouvy, odstoupila od smlouvy, a to ke dni , datum, . K tomuto dni se celý dluh stal splatným. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a příslušenství, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, z jednotlivých anuitních splátek ke dni splatnosti pohledávky, tj. od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku (se sazbou úroku smlouvy zvýšeného o sazbu zákonného úroku z prodlení, tj. 21,99 %) ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 6,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Jen pro úplnost soud uvádí, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu zdejšího soudu, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu konaném dne , datum, nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně a včas předvolán.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o vedení účtu, ve které se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet č. , č. účtu, /viz žádost o zřízení účtu na č. l. 11 p.v.-12 spisu, smlouva o vedení účtu na č. l. 10-11 spisu/. Dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru „mPŮJČKA PLUS“ č. , Anonymizováno, /2022, na základě které poskytla žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku , částka, . Tuto měl žalovaný splácet po , částka, měsíčně, přičemž každá měsíční splátka zahrnovala splátku jistiny, sjednaného pojištění schopnosti splácet a platbu úroků. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 6,99 % ročně v 84 pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila 12,57 %. Uzavření smlouvy o hotovostním úvěru předcházela žádost žalovaného o poskytnutí úvěru. V této žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , a mezi výdaji uvedl měsíční splátky půjček a hypotečních úvěrů ve výši , částka, , alimenty/exekuce ve výši , částka, a měsíční výdaje domácnosti ve výši , částka, . Žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že žalovaný měl poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši , částka, . Žalobkyně také provedla lustraci žalovaného v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra s tím, že nedospěla k žádnému negativnímu závěru /viz žádost o poskytnutí hotovostního úvěru na č. l. 13-15 spisu, smlouva o hotovostním úvěru na č. l. 18 p.v.-21 spisu, historie úvěru na č. l. 35 spisu, formulář pro informace ne č. l. 15 p.v.-18 spisu, posouzení úvěruschopnosti na č. l. 24-25 spisu, úrokový lístek na č. l. 22-23 spisu/. Žalovaný měl čistý měsíční příjem ze zaměstnání za leden 2022 ve výši , částka, , za únor 2022 ve výši , částka, , za březen 2022 ve výši , částka, a ostatní příjmy činily , částka, . Výdaje žalovaného za leden 2022 činily částku cca , částka, , za únor 2022 činily částku cca , částka, a za březen 2022 částku cca , částka, /viz transakční historie bankovního účtu na č. l. 29-34 spisu a v systému CEPR/. Žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy nedostál, když se opakovaně dostával do prodlení s úhradou předepsaných měsíčních splátek úvěru. Žalobkyně proto v souladu se smluvními podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupila a celý dluh okamžitě zesplatnila, kdy o této skutečnosti žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, a současně ho vyzvala k uhrazení dlužné částky /viz poslední výzva na č. l. 26 (shodně č. l. 27) spisu, dodejka na č. l. 28 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzva k úhradě dluhu na č. l. 36-37 spisu, poštovní podací arch na č. l. 38 spisu/.6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o vedení účtu, ve které se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet. Dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které poskytla žalobkyně, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na jeho bankovní účet částku , částka, . Tuto měl žalovaný splácet po , částka, měsíčně, přičemž každá měsíční splátka zahrnovala splátku jistiny, sjednaného pojištění schopnosti splácet a platbu úroků. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 6,99 % ročně v 84 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy nedostál, když se opakovaně dostával do prodlení s úhradou předepsaných měsíčních splátek úvěru. Žalobkyně proto v souladu se smluvními podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupila a celý dluh okamžitě zesplatnila, kdy o této skutečnosti žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, a současně ho vyzvala k uhrazení dlužné částky. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaný netvrdil a ani to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dlu