15 C 25/2024-42 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru plynu v období od , datum, do , datum, na odběrné místo EIC , Anonymizováno, , na adrese , Adresa zainteresované osoby 0/1, (dále jen „odběrné místo“). Uvedla, že dne , datum, byl podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti , právnická osoba, , na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení , datum, , což byl poslední den platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovanou. Žalobkyně se neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru č. , hodnota, osazeného v odběrném místě, neboť žalovaná neposkytla žalobkyni součinnost. Žalovaná po ukončení smluvního vztahu mezi ní a obchodníkem s plynem dále odebírala plyn přes instalovaný plynoměr, čímž došlo ke vzniku škody žalobkyni. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy zanikla dne , datum, , proto je od , datum, odběr plynu považován za neoprávněný. Žalovaná za období od , datum, do , datum, odebrala 979 m3 plynu. Za toto množství neoprávněně odebraného plynu byla žalované fakturována částka ve výši , částka, , a to fakturou č. , tel. číslo, splatnou dne , datum, . Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, počínaje dnem , datum, . Žalovaná na svůj dluh uhradila dne , datum, a dne , datum, vždy částku ve výši , částka, , více na svůj dluh ani přes upomínky žalobkyně neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a ve sporu zůstala zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobkyně se na základě žádosti obchodníka s plynem společnosti , právnická osoba, pokusila o odpojení plynoměru na odběrném EIC , Anonymizováno, , na adrese , adresa, dne , datum, . Jelikož se demontáž nepodařilo provést, žalobkyně žalovanou informovala o neoprávněné distribuci plynu od , datum, do dne provedení demontáže měřícího zařízení /viz odpojení dodávky pro neplacení na č. l. 11-12 spisu, žádost o ukončení distribuce na č. l. 13 spisu, oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu na č. l. 14 spisu, poštovní podací arch na č. l. 15 spisu/. Dne , datum, proběhl další neúspěšný pokus o demontáž plynoměru na odběrném místě /viz demontáž – měřený neoprávněný odběr na č. l. 16-17spisu, foto odběrného místa na č. l. 25-26 spisu/. Žalované byla vyfakturována daňovým dokladem č. , tel. číslo, ze dne , datum, se splatností , datum, částka ve výši , částka, za odběr plynu v období od , datum, do , datum, /viz daňový doklad na č. l. 18-19 spisu/. Dne , datum, žalovaná uznala dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázala se dluh uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , počínaje dnem , datum, . Dohodu o splátkách žalobkyně akceptovala /viz akceptace dohody o splátkách na č. l. 22, dohoda o splátkách a uznání dluhu na č. l. 23 spisu/. Upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě nesplaceného dluhu ve výši , částka, . Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, / viz upomínka na č. l. 24 spisu, poštovní podací arch na č. l. 27 spisu, předžalobní upomínka na č. l. 28 spisu, podací lístek na č. l. 29 spisu/. Žalovaná v řízení netvrdila, ani jinak nevyšlo najevo, že by dluh vůči žalobkyni uhradila nebo že by dluh zanikl z jiného důvodu.5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Dle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.9. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Za situace, kdy žalovaná vůči žalobkyni písemně uznala, že dluh určený co do důvodu i výše zaplatí, založila tímto svým jednostranným právním jednáním adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Uznáním dluhu totiž nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníky. V souzené věci tedy spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná neexistenci dluhu netvrdila, nadto aby ji prokázala, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou.10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak, jak je žalobkyně požadovala.11. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny za tři úkony právní služby dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 1, 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, . Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.