17 C 56/2024-64 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 50 714,29 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, společnost (, právnická osoba, , a.s., IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které mu poskytla jistinu ve výši 75 000 Kč. Smluvní stranou smlouvy o úvěru se následně dne , datum, stala právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a to na základě vkladů části podniku společnosti , právnická osoba, , a.s. do , právnická osoba, , IČO , IČO, , přičemž posledně uvedená společnost následně zaniklá fúzí právě s právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný se spolu s úhradou jistiny zavázal smlouvou o úvěru hradit také sjednanou úrokovou sazbu ve výši 16,50% ročně, poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení účtu. Žalovaný byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek. Porušil tedy své závazky z úvěrové smlouvy, pročež s ním původní věřitel ukončil poskytování úvěru a dne , datum, úvěr zesplatnil. Došlo také k uplatnění smluvní pokuty. Ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po prohlášení úvěru za splatný. Dlužná částka dosáhla výše 53 372,42 Kč, a žalovaný byl povinen ji neprodleně uhradit. Ode dne zesplatnění vznikl také nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávky pak byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ke dni (, datum, ) postoupení činila pohledávka 54 689,49 Kč. Žalobce se tedy domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 41 372,63 Kč, poplatku ve výši 9 341,66 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 451,34 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 206,80 Kč, úroků ve výši 16,50% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 41 372,63 Kč od , datum, do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 3,00% ročně z dlužné částky ve výši 50 714,29 Kč sestávající z jistiny a dlužných poplatků.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně po prvním jednání ve věci svou žalobu co do částky 37 635,49 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 206,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 451,34, úroku ve výši 16,5 % ročně z částky 41 372,63 od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 37 635,49 Kč. Od , datum, do zaplacení, zpět. Uvedla, že nemá k dispozici smlouvu o úvěru a nadále tak požaduje pouze částku ve výši 13 078,80 Kč z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že se jedná o částku poskytnutého úvěru poníženou o úhrady žalovaného ve výši 61 921,20 Kč. Zároveň požadovala také zákonný úrok z prodlení z částky 13 078,80 Kč a to od , datum, do zaplacení.4. Soud žalovanému společně s předvoláním k ústnímu jednání zaslal zpětvzetí žalobkyně a vyzval jej, aby soudu sdělil případný nesouhlas včetně důvodů k tomuto nesouhlasu vedoucích. Zároveň jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že proti částečnému zpětvzetí nemá námitek. Žalovaný se ke zpětvzetí nijak nevyjádřil. Podle 96 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. S ohledem na částečné zpětvzetí návrhu, citovanou právní úpravu a absenci nesouhlasu žalovaného soud řízení v rozsahu dle zpětvzetí zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu věc projednal.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Společnost , právnická osoba, , a.s. poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši 75 000 Kč. Žalovaný této společnosti v , Anonymizováno, uhradil postupně ve splátkách částku 61 921,20 Kč. Poslední splátka proběhla dne , datum, /viz platební historie na č. l. 52-53 spisu, výpis z úvěrového účtu uložený v elektronické podobě v systému ISAS/. Pohledávka následně přešla na právní předchůdkyni žalobkyně a ta ji postoupila na žalovanou s účinností ke dni , datum, /viz dohoda na č. l. 13-14 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 15-19 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 20-26 spisu, potvrzení na č. l. 27 spisu/. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 spisu, podací lístek na č. l. 29 spisu/. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění přípisem ze dne , datum, , který žalovanému téhož dne odeslal prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb /viz výzva k plnění na č. l. 30-31 spisu, podací lístek na č. l. 32 spisu/.6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti.7. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost , právnická osoba, , a.s. poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši 75 000 Kč, přičemž žalovaný uvedené společnosti peníze vracel v postupných splátkách a celkově na poskytnutou částku vrátil 61 921,20 Kč. Pohledávka za žalovaným pak byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.8. V posuzovaném případě nebylo tvrzeno, že by žalovaný cokoliv nad rámec posledně uvedené částky uhradil.9. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“) v návaznosti na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).10. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.12. Podle § 563 obč. zák. nebyla-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.13. Soud dospěl s ohledem k výše uvedeným skutečnostem k závěru, že žaloba je v rozsahu části zbývající po zpětvzetí ze strany žalobkyně důvodná. Bylo prokázáno, že společností , právnická osoba, , a.s. byla žalovanému poskytnuta částka 75 000 Kč, přičemž nebyl prokázán žádný právní titul k poskytnutí této částky. Takto poskytnuté finanční prostředky je nutné považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 451 a násl. obč. zák., a proto je povinen je vydat. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný již proti částce 75 000 kč uhradil celkem 61 921,20 Kč. V částce 13 078,80 Kč bezdůvodné obohacení žalovaného k dnešnímu dni stále trvá. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octil se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. o. z. ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení úspěšnější, neboť žádným způsobem nezavinil částečné zpětvzetí žalobkyně. Žádné náklady mu však nevznikly.