5 C 198/2024-30 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalované zaplacení 25 496,66 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 18. 11. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, . Za elektřinu dodanou v období od 20. 11. 2021 do 16. 5. 2022 žalobkyně vystavila fakturu č. , číslo, znějící na částku 23 528,72 Kč se splatností dne 8. 6. 2022. Na tuto fakturu žalovaná uhradila dne 8. 7. 2022 částku 2 144,72 Kč, zbývající část uhrazena nebyla. Za období od 17. 5. 2022 do 30. 6. 2022 žalobkyně vystavila fakturu č. , číslo, znějící na částku 4 112,66 Kč se splatností dne 1. 8. 2022. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 4. 1. 2024. Žalovaná však ani přesto na úhradu dluhu nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 18. 11. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. , číslo, , nacházejícího se na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny /viz smlouvu na č. l. 11 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 8 – 10 spisu/. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou č. , číslo, znějící na částku 32 078,72 Kč za spotřebu elektřiny v období od 20. 11. 2021 do 16. 5. 2022 se splatností do 8. 6. 2022, přičemž na dlužnou částku bylo započítáno 8 550 Kč, které byly již dříve uhrazeny na zálohách /viz fakturu na č. l. 12 – 14 spisu/. Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne 8. 7. 2022 částku 2 144,72 Kč /viz přehled plateb na č. l. 17 – 18 spisu/. Žalobkyně žalované dále vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou č. , číslo, znějící na částku 4 112,66 Kč za spotřebu elektřiny v období od 17. 5. 2022 do 30. 6. 2022 se splatností do 1. 8. 2022 /viz fakturu na č. l. 15 – 16 spisu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzvu na č. l. 20 spisu, podací lístek na č. l. 21 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila více, než uváděla žalobkyně, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.7. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, a to přijetím nabídky žalovanou tím, že se podle této nabídky zachovala ve smyslu § 1744 o. z., když v rozhodné době nebyla energetickým zákonem vyžadována písemná forma takové smlouvy, žalovaná však nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 472 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 496,66 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (např. 17 C 118/2024, 15 C 164/2024 a další). Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.