12 C 118/2025-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhala určení vlastnictví osobního vozidla zn. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „předmětné vozidlo“) s tím, že kupní smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, převedla vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Žalovaný nesplnil povinnost, ke které byl povinen a dosud nepodal žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla, ačkoliv dle čl. 1.4 kupní smlouvy tak měl žalovaný učinit ve lhůtě 10 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Dne , datum, odeslala žalobkyně žalovanému písemnou výzvu k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel. Ke změně zápisu do současné doby nedošlo a žalobkyně je nadále vedena jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu č. , Anonymizováno, . Předmětem koupě bylo vozidlo zn. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Žalovaný se v článku 1.4 smlouvy zavázal, že na své vlastní náklady zajistí změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli předmětného vozidla v registru vozidel. Podle čl. 6.3 smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami. Žalovaný převzetí předmětného vozidla stvrdil podpisem Protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla ze dne , datum, /viz kupní smlouva vč. přílohy - protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla na č. l. 4-8 spisu, předvedení výbavy a kontrola dokladů na č. l. 13 spisu/. Žalobkyně žalovanému vystavila dne , datum, ke kupní smlouvě daňový doklad č. , hodnota, znějící na částku 75 500 Kč /viz daňový doklad na č. l. 9 spisu/. Dne , datum, žalobkyně vyplnila žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla /viz žádost na č. l. 11-12 spisu/. Žalovaný s předmětným vozidlem odjel z pobočky žalobkyně bez sjednaného tzv. povinného ručení, přičemž písemně prohlásil, že si je vědom rizik spojených s takovým jednáním /viz prohlášení na č. l. 10 spisu/. Dopisem odeslaným dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění smluvních povinností spočívajících v zajištění přepisu předmětného vozidla /viz předžalobní výzva na č. l. 15-16 spisu, potvrzení podání na č. l. 17 spisu/.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.8. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Soud se předně zabýval tím, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 32 Odo 10/2006 uzavřel, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž základním východiskem např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla). Byť i v těchto případech má žalobce zásadně možnost se případným negativním důsledkům vyhnout (jak blíže rozebral Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 114/20), bylo v rámci ustálené rozhodovací praxe soudů dovozeno, že prodávající, který již nedisponuje doklady nutnými k provedení přepisu v registru silničních vozidel ve smyslu § 8 a § 8a zákona č. 56/2001 Sb., má možnost podat u civilních soudů určovací žalobu ohledně vlastnictví předmětného vozidla (k tomu srov. např. již zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 32 Odo 10/2006 a nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 114/20), a to buď formulovanou pozitivně (že je žalovaný vlastníkem předmětného vozidla, s výrokem závazným pro účastníky řízení, ale též pro všechny orgány dle § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.), či negativně (že žalobce není nadále vlastníkem předmětného vozidla), přičemž právě určovací rozsudek soudu je dostatečným podkladem pro vymazání údajů osoby, jež není vlastníkem vozidla, z registru silničních vozidel (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. 7 As 254/2016-33).10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že s ohledem na platně uzavřenou kupní smlouvu ze dne , datum, žalobkyně není vlastníkem předmětného vozidla. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť pouze na základě deklaratorního rozsudku bude moci následně docílit odstranění údajů o své osobě jakožto nesprávně vedeného vlastníka předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 17 064,50 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny za 3 úkony právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“) po 3 700 Kč (příprava a převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 614,50 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.