15 C 140/2025-85 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou doplněnu podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , k vyplacení úvěru došlo dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 76,04 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem žalobkyní poskytnut. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to jak na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, tak i z jiných zdrojů, z databází a lustrací v systémech SOLUS a NRKI. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný nebyl v insolvenci, neměl u žalobkyně jinou smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenční rejstříku a obchodník doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný stanovené splátky nehradil řádně, když dosud uhradil jen , částka, . Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši , částka, (za celkem , hodnota, splátky, s jejichž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení nejméně o 30 dnů, po , částka, ), přičemž jednotlivé smluvní pokuty byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. Dále žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši , částka, (za celkem , hodnota, splátek, s jejichž úhradou se žalovaná ocitla v prodlení o nejméně 15 dnů, po , částka, ), přičemž tyto náklady byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich úhradu. Výše takto vzniklých nákladů odpovídá mzdovým a provozním nákladům žalobkyně v souvislosti s vymáháním pohledávek rozpočteným na jednotlivé pohledávky. V důsledku shora uvedeného prodlení žalované došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění se dosud neuhrazené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, přičemž její výše činila , částka, . Žalovaný byl dále z této částky povinen hradit úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto novou jistinu neuhradil, vzniklo žalobkyni počínaje dnem , datum, právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného dne , datum, částku ve výši , částka, /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 32 spisu, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 32 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil , částka, /viz karta klienta na č. l. 15, potvrzení o provedené platbě na č. l. 28-29, 36, 38, 59, 68, 69, 71 spisu/. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní výzva na č. l. 44 spisu, poštovní podací arch na č. l. 37 spisu, výzvy k zaplacení na č. l. 18-20 spisu, oznámení ze dne , datum, na č. l. 16 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila nad rámec shora uvedeného dlužné plnění, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Žalobkyně ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného činí , částka, , výdaje , částka, , přičemž částka , částka, měla představovat výdaje na bydlení a částka , částka, životní minimum/viz základní informace o klientovi na č. l.42 spisu, hodnocení klienta na č. l. 25 spisu, výpis záznamů SOLUS na č. l. 34-35 spisu, výpis z Nebankovního registru klientských informací na č. l. 37 spisu/. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by dluh žalobkyni uhradila. Tato skutečnost nevyšla najevo ani z provedených důkazů.5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.11. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuj