15 C 202/2025-82 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, kdy na poskytnutou jistinu uhradila , částka, . Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalovaná byla naposledy upomínána k uhrazení dluhu předžalobní upomínkou odeslanou žalované dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je toliko nesplacená jistina ve výši , částka, . V rámci příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení v běžící výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, /viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně čestného prohlášení klienta na č. l. 16-19 spisu, potvrzení o provedených platbách na č. l. 21-23 spisu, všeobecné obchodní podmínky, standardních informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení k posouzení smlouvy v elektronické databázi ISAS/CEPR, sdělení banky vč. výpisů z účtu na č. l. 37-68 spisu, kopie řidičského průkazu na č. l. 73-74 spisu/. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované čestným prohlášením žalované, podle kterého byla žalovaná zaměstnána s měsíčním čistým příjmem , částka, . Dále z prohlášení plyne, že žalovaná je svobodná, je na ní závislá jedna další osoba, její výdaje na domácnost jsou ve výši , částka, a měsíční splátky jiných úvěrů ve výši , částka, /viz kopie občanského průkazu žalované na č. l. 73-74 spisu, sdělení banky včetně výpisů z účtu na č. l. 37-68 spisu/. Pohledávka vůči žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, . dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a následně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, přičemž tyto skutečnosti byly žalované oznámeny /viz smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 8-15 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 20 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 25 spisu/. Žalobkyně žalovanou naposledy upomenula k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalované téhož dne /viz email zaslaný žalované o předčasné splatnosti smlouvy na č. l. 24 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 25 p. v. spisu. Podací lístek na č. l. 26/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu., právnická osoba, úplnost soud uvádí, že blíže nehodnotil listiny, které jsou podle tvrzení žalobkyně výpisem z účtu žalované ze systému Kontomatik (131 stran, uloženo v systému ISAS), neboť z listin nelze učinit závěr o tom, že se jedná o výpis z účtu, konkrétně účtu žalované, když se jedná o zcela nepřehlednou změť čísel a pojmů a žalobkyně soudu nesdělila, jaké konkrétní položky mají prokazovat její tvrzení.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.13. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované převodem na její bankovní účet částku ve výši , částka, , a to v p