15 C 266/2025-50 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši , částka, nejpozději do dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, kde žalovaný vyplnil registrační formulář, kterým zadal své osobní údaje, a touto cestou žalovaný poskytl kopii občanského průkazu. Žalovaný provedl tzv. verifikační platbu, která slouží k prokázání totožnosti. Při zaslání verifikační platby žalovaný odsouhlasil mimo jiné všeobecné obchodní podmínky a text smlouvy, přičemž všechny dokumenty byly žalovanému na e-mail uvedený v žádosti o půjčku. Žalovaný úvěr čerpal převodem na svůj účet. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, a nesplaceného smluvního úroku ve výši , částka, . Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy.4. Po provedení dokazování listinnými důkazy založenými do spisu žalobkyní a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, částku , částka, . Smlouvou se žalovaný zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, do , datum, /viz výpis z běžného účtu na č. l. 8 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 9-10 spisu, obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně založené v elektronické podobě v ISAS/. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila tzv. verifikační platbou ve výši , částka, viz výpis z běžného účtu na č. l. 8 spisu, sdělení banky včetně výpisu z účtu na č. l. 36-38 spisu/. Pohledávka vůči žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 11-21 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 22 spisu, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 23-25 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 spisu/. Žalobkyně žalovaného upomenula k zaplacení dluhu výzvou ze dne , datum, , naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalovanému téhož dne /předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, na č. l. 26 spisu, předžalobní výzva před podáním žaloby ze dne , datum, na č. l. 27 spisu, podací lístek na č. l. 29 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku ve výši , částka, . Žalobkyně však v řízení netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky po posouzení jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně toliko tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích, které ovšem nijak nekonkretizovala, dále z úvěrové historie a z lustrace CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, ale nedisponuje příslušnou dokumentací. Soud proto uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. V této souvislosti soud dále konstatuje, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.16. Ohledně násled