16 C 151/2025-33 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, , přičemž se zavázala revolvingový úvěr splatit v souladu se smluvními podmínkami s úrokem ve výši 16,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k 12. dni daného kalendářního měsíce. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná úvěr opakovaně čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, . Žalobkyně dále v rámci příslušenství požaduje smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná a žalobkyně dne , datum, uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníků žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy v 12. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva. Pro čerpání úvěru i jeho splácení žalobkyně spravuje žalované úvěrový účet č. , č. účtu, /viz smlouva o úvěru na č. l. 8-10 spisu/. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu žalovaná uvedla, že má příjem ve výši , částka, . Ve svém vyjádření k posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dále uvádí, že žalovaná uvedla své výdaje ve výši , částka, . Pokud tedy jde o výdaje žalované, banka stanovila životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku , částka, . Dále žalovaná uvedla další splátky ve výši , částka, , přičemž banka z vlastních systémů zjistila, že žalovaná splácí interní kontokorentní úvěr s orientační splátkou ve výši , částka, a interní spotřební úvěr ve výši , částka, měsíčně a externí spotřební úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalované vedené u žalobkyně za období od ledna do prosince 2022, ze kterých se podává, že za relevantní období, tedy září 2022 činily celkové příchozí úhrady , částka, a odchozí úhrady , částka, , za období říjen 2022 činily celkové příchozí úhrady , částka, a odchozí úhrady , částka, a za období listopad 2022 činily celkové příchozí úhrady , částka, a odchozí úhrady , částka, . V říjnu 2022 byla připsána na účet vyšší částka, a to vklad hotovosti ve výši , částka, a v září částka , částka, od paní , jméno FO, . Z těchto výpisů je patrné, že výdaje za období říjen a listopad 2022 jsou vyšší než příjmy a současně, že výdaje v relevantním období jsou daleko vyšší než výdaje/náklady zjištěné žalobkyní při posuzování úvěruschopnosti klienta /viz posouzení úvěruschopnosti na č. l. 24-25, výpis z účtu žalované v elektronickém systému ISAS/. Žalovaná úvěr čerpala, celkem v období od , datum, do , datum, načerpala částku , částka, a uhradila celkem , částka, . Žalovaná se splácením úvěrových splátek dostávala do prodlení, žalobkyně proto vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, k úhradě dlužné částky s tím, že nebude-li uhrazena ve stanoveném termínu, dojde k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, /viz podklady pro soudní jednání na č. l. 15-18 a 26-29 spisu, výzvy na č. l. 11, 14 spisu/. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky naposledy vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, , podanou téhož dne k poštovní přepravě. Dle výzvy byla žalovaná povinna dluh uhradit do , datum, /viz předžalobní výzva včetně dodejky na č. l. 12 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zav