10 C 38/2026-60 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši stanovené všeobecnými obchodními podmínkami, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a poslední dne , datum, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovaného o výpovědi informovala emailem dne , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky za vyplacení tranší úvěru v celkové výši , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po ukončení smlouvy ze strany žalobkyně. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za prvních 90 dnů prodlení, tj. částku v kapitalizované výši , částka, .2. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:3. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 0,983 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných denních splátkách dle sazebníku. RPSN činila 1641,04 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. V případě aktivace služby „Presto“ ze strany žalovaného byl tento zpoplatněn částkou , částka, za expresní vyplacení každé tranše úvěru. Identita žalovaného byla ověřena přes , jméno FO, . /viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 10-12 spisu, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku dostupné v sytému soudu CEPR, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 13-15 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 19-20 spisu, údaje o poskytovateli úvěru na č. l. 24-25 spisu, autorizace ověření totožnosti na č. l. 26 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, /viz přehled platebních transakcí na č. l. 23 spisu /. Dne , datum, žalobkyně vygenerovala email s informací o dluhu žalovaného v celkové výši , částka, /viz informace o prodlení na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, , ve které žalovanému poskytla lhůtu k dobrovolnému splnění dluhu v déle tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána téhož dne/viz předžalobní upomínku na č. l. 28 spisu, doručenkou dostupnou v CEPR/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.4. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K žalobě byl založen výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dle kterého měl být příjem žalovaného , částka, , celkové výdaje měly činit , částka, (, částka, bydlení, , částka, další nezbytné výdaje a , částka, ostatní zbytné výdaje) /viz identifikované příjmy na č. l. 21 spisu, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 22 spisu/. Jelikož tento dokument nebyl podepsán žalovaným, nebylo soudu zřejmé, jak k uvedeným částkám žalobkyně dospěla. Proto byla soudem písemně vyzvána k doplnění svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a doložení k tomu relevantních důkazů. Ze strany žalobkyně bylo sděleno, že tato při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyšla z výpisů z registrů (tyto výpisy nebyly soudu doloženy) a dále z výpisu z účtu žalovaného generovaného přes systém kontomatik /viz výpisy na č. l. 35-48 spisu/. Výpisy z účtů a údaje obsažené ve formuláři žalobkyně se však neshodují. Soud z výpisů zjistil, že žalovaný měl pravidelné výdaje ve vyšší částce, než jaká byla deklarovaná, rozdíl byl i v jeho příjmech. Konkrétně v červenci 2024 byly příjmy žalovaného , částka, , výdaje , částka, , v červnu 2024 činily příjmy , částka, , výdaje , částka, , v květnu 2024 činily příjmy , částka, , výdaje však , částka, , v dubnu 2024 byly příjmy žalovaného , částka, , výdaje , částka, a v měsíci březnu byly příjmy žalovaného , částka, , výdaje , částka, . V období pěti měsíců před uzavřením smlouvy tak ve třech měsících byly příjmy žalovaného nižší než jeho výdaje. Ve zbývajících dvou měsících byl rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného nepatrný. Příjmy žalovaného nebyly stabilními, a naopak, jednalo se o příjmy nahodilé. Z výpisů z účtu je rovně zřejmé, že žalovaný část svých finančních prostředků vynakládal na sázení u společnosti sazka.cz. Soud tedy z předložených důkazů dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní zkoumána řádně. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).9. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravu