10 C 39/2026-60 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru – Expres půjčka č. , hodnota, , na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 12,7 % ročně a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího úroku z prodlení z jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka. Na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 12,70 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . RPSN činila 13,55 %. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění neschopnosti splácet, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce , částka, . Celková splátka úvěru včetně pojistného byla stanovena na částku ve výši , částka, /viz smlouvu o úvěru na č. l. 11-13 spisu, produktové podmínky na č. l. 14-17 spisu/. Žalovaný úvěr ve výši , částka, načerpal dne , datum, , se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným. Zesplatnění bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne , datum, , které mu bylo odesláno dne , datum, /viz platební historie na č. l. 19-21 spisu, upomínka na č. l. 22 a č. l. 24 spisu, upozornění na č. l. 22 per v., 23, 25 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 26 spisu, podací arch na č. l. 27 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 29-33 spisu, seznam postoupených pohledávek v elektronickém systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 per. v. spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní upomínku na č. l. 28 spisu, doručenka v el. systému CEPR/. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti nijak netvrdila ani neprokazovala. Soudem k tomu proto byla písemně vyzvána. Na základě výzvy žalobkyně sdělila, že právní předchůdkyně žalované příjmy žalovaného ověřila prostřednictvím kontroly historie pohybů na běžném účtu žalovaného za poslední 3 měsíce. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného měl činit , částka, . Dále byl žalovaný prověřen v registrech, kde nebyl zjištěn žádný záznam. Právní předchůdkyně žalobkyně proto vyšla při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z matematického modelu. Žalovaný měl v žádosti o úvěr uvést, že bydlí od roku 2000 ve vlastním bydlení, je svobodný, jeho příjmy činí , částka, , zdroj příjmu je jeden, celkový čistý měsíční příjem pak činí , částka, . Příjem žalovaného byl doložen potvrzením o příjmu. Jinak žádné z tvrzení žalobkyně nebylo doloženo /viz žádost o úvěr na č. l. 47-48 spisu, potvrzení o příjmu na č. l. 49 spisu/. Soud zde má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného řádně, kdy se měla zaměřit nejen na jeho příjmy, ale především i na jeho výdaje. A ověřit si, jak to je právě s náklady žalovaného na bydlení, jelikož ani záruka vlastního bydlení negarantuje nulové výdaje spojené s bydlením. Stejně tak si nelze nevšimnout rozporu v tvrzení, že žalovaný měl mít jeden příjem, jehož výše byla doložena v částce , částka, , příjem domácnosti měl však být několikanásobně vyšší. Při zohlednění příjmu žalovaného ve výši , částka, pak ani při zohlednění základních výdajů na bydlení a stravu jednoznačně nebylo možné uzavřít bez dalšího zkoumání poměrů žalovaného, že by žalovaný mohl měsíčně navíc splácet částku ve výši , částka, ze svého příjmu. Žalobkyně sice uvedla, že její právní předchůdkyně měla k dispozici i výpisy z účtu žalovaného, tyto však v rámci řízení předloženy nebyly. Soud je tedy nemohl při hodnocení řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zohlednit. Na jednání ve věci samé byla žalobkyně poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), ani po poučení ničeho dalšího neuvedla. Žalobkyně sice požádala o poskytnutí lhůty, avšak s ohledem na skutečnost, že již ve věci byla písemně vyzvána a s ohledem na hospodárnost řízení soud lhůtu žalované neposkytl. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.15. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jeliko