10 C 68/2026-46 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www. flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit a s případnými poplatky v pravidelných denních splátkách ve výši stanovené všeobecnými obchodními podmínkami, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, , se splatností úvěru dne , datum, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovaného o výpovědi informovala emailem dne , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky za vyplacení tranší úvěru v celkové výši , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po ukončení smlouvy ze strany žalobkyně. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za prvních 90 dnů prodlení, tj. částku v kapitalizované výši , částka, .2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 0,933 % denně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných denních splátkách dle sazebníku. Identita žalovaného byla ověřena náhledem na bankovní účet žalovaného (AISP) a doložením kopie OP žalovaného. V případě aktivace služby žalovaným za Informační SMS servis byl poplatek za tuto službu stanoven na částku , částka, denně. V případě aktivace služby „Presto“ ze strany žalovaného byl tento zpoplatněn částkou , částka, za expresní vyplacení každé tranše a v případě aktivace služby „Klidné spaní“ byl poplatek za tuto službu stanoven na částku , částka, denně/viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 8-10 spisu, všeobecné obchodní podmínky, sazebník a standardní informace o spotřebitelském úvěru dostupné v sytému soudu CEPR, autorizace ověření totožnosti na č. l. 23 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 11-12 spisu, údaje o poskytovateli úvěru na č. l. 13-14 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 18- 20 spisu, kopie OP žalovaného na č. l. 21-22spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , splácel jej v nepravidelných splátkách /přehled bankovních transakcí na č. l. 28 spisu, informace banky na č. l. 41 spisu, přehled plateb na účtu žalovaného na č. l. 42 spisu/. Dne , datum, žalobkyně vygenerovala email s informací o dluhu žalovaného v celkové výši , částka, /viz informace o prodlení na č. l. 29 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, , ve které žalovanému poskytla lhůtu k dobrovolnému splnění dluhu v déle tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, /viz předžalobní upomínku na č. l. 30 spisu, doručenkou na č. l. 31 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění (vyjma úhrad uvedených žalobkyní) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z uvedeného výpisu není zřejmé, z čeho žalobkyně údaje ve výpise obsažené čerpala. Disponibilní příjmy žalovaného však dle uvedeného výpisu měly činit , částka, měsíčně, pravidelné výdaje pak měl žalovaný mít ve výši , částka, měsíčně (pravidelné výdaje na půjčky , částka, , pravidelné výdaje na bydlení , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, ). Již z rozdílu mezi příjmy a výdaji žalovaného je pak zřejmé, že měsíční výdaje žalovaného byly vyšší než jeho příjmy. Soudu rovněž byl předložen dokument nazvaný jako identifikované příjmy, bohužel z tohoto dokumentu není možné zjistit, zda jde skutečně o příjmy žalovaného, zda se nejedná například o převod finančních prostředků mezi účty žalovaného, či zda nejde o výběry a následné vklady. Tento dokument pak o finanční situaci žalovaného nevypovídá ničeho. K výdajům žalovaného pak žalobkyně neuvedla nic /viz výpis na č. l. 24 spisu, přehled plateb na č. l. 25-27 spisu/. Žalobkyně byla proto soudem vyzvána, aby písemně doplnila své tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Na výzvu soudu žalobkyně nereagovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel