ECLI: ECLI:CZ:OSME:2026:19.C.120.2026.1 Datum: 2026-07-22 Předmět: o 11 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 26 neplatnost právního jednánínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvylhůtyhodnocení důkazůdokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 11 000 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr (jeho část – úrok) splatit v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , a v poslední splátce splatit i jistinu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , dále je požadována náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši , částka, (2 × , částka, ), příslušenství se skládá z běžícího úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr (jeho část – úrok) splácet dle obchodních podmínek a sazebníku v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, a celý jej nejpozději splatit do 12 měsíců, nedojde-li k prodloužení úvěrové smlouvy. RPSN činila 792 %. Strany si dále sjednaly v článku 5. 4 odst. B) smlouvy o úvěru náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši , částka, za každou jednotlivou upomínku/viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku na č. l. 12-19 spisu, příloha 1 posouzení úvěruschopnosti na č. l. 19 p.v. – 31 p.v. spisu, tabulky na č. l. 32 spisu, předsmluvní informace na č. l. 33-34 spisu, ověřovací platba na č. l. 41 spisu /. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného na č. l. 40 spisu, upomínky na č. l. 42-45 spisu/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění včetně podacího lístku na č. l. 46-47 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, zejména není prokázáno ověřování výdajové stránky žalovaného. Především žalobkyně nezohlednila pozitivní vztah žalovaného k hazardním hrám. Stejně tak se dostatečně nevypořádala s dalšími závazky, které žalovaný měl. Přičemž z výpisu z jeho účtu je zřejmé, že v době před poskytnutím úvěru měl čerpat různé úvěrové částky u jiných společností, zabývající se poskytování spotřebitelského úvěru. Konkrétně v měsíci únoru přesahovala výše poskytnutého úvěrů částku ve výši , částka, (, datum, 80 000 Kč, , datum, 11 500 Kč, , datum, 20 000 Kč, , datum, 10 000 Kč, , datum, 10 000 Kč) /viz výpisy z účtů na č. l. 35-39 spisu/. Žalobkyně pak nedostatečně posuzovala i příjmy žalovaného, když pro výpočet vyšla z částky , částka, , avšak dle předmětných výpisů je patrné, že příjem žalovaného byl velmi proměnný, průměrně však za období od 9/2024 do 2/2025 dosahoval výše okolo , částka, . Soudu pak není zřejmé z čeho žalobkyně i při stanovení výše příjmu žalovaného vycházela, když z bankovních účtu to pravděpodobně nebylo. Ohledně výdajů vycházela žalobkyně zcela z žalovaným deklarované výše , částka, , aniž by tyto jakkoliv blíže zkoumala či ověřovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.14. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných upomínek zamítl (smluvní úrok žalobkyně nepožadovala).15. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.16. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/19