20 C 14/2026-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za vyplacení tranší úvěru, smluvním úrokem a dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný uvedl své identifikační údaje, a to jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu. Tyto údaje ve smlouvě potvrdil a nadto se i sekundárně jednoznačně identifikoval. Žalovaný úvěr čerpal dne , datum, co do částky , částka, . Nedodržel však podmínky pro splácení. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši celkem , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatek za službu za službu „Presto“ ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když posouzení úvěruschopnosti provedla dle interní metodiky schválené ČNB. Nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB (NRKI, BRKI), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od , datum, do , datum, , tedy ve výši , částka, . V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, žalobkyně požadovala, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který žalovaný mohl čerpat i opakovaně a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných denních dávkách ve výši určené čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-9 spisu, autorizace ověření totožnosti na č. l. 9 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 10-12 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 13-14 spisu. údaje o poskytovateli na č. l. 15-16 spisu, autorizace ověření totožnosti na č. l. 20 spisu, BankID výpis na č. l. 23 spisu všeobecné obchodní podmínky žalobkyně v elektronickém systému CEPR, předpis denních splátek v elektronickém systému CEPR/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně k osobním a majetkovým poměrům žadatele zaevidovala, že žalovaný žije v domácnosti sám a hospodaří s jedním příjmem, který činí , částka, . Výše pravidelných výdajů měla činit , částka, na půjčky, , částka, na bydlení, , částka, na další nezbytné výdaje a , částka, na ostatní zbytné výdaje. Žalobkyně vycházela z toho, že disponibilní příjem žalovaného činí , částka, . Příjem ve svých dokumentech označovala jako „ověřený“ /viz obecné principy posuzování na č. l. 17-19 spisu, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 22 spisu, identifikované příjmy na č. l. 24 spisu/. Žalovanému byla na jeho účet připsána dne , datum, částka ve výši , částka, od žalobkyně. /viz přehled bankovních transakcí na č. l. 21 spisu, sdělení banky na č. l. 40 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu výzvou ze dne , datum, , a následně předžalobní výzvou ze dne , datum, . V ní vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Tato výzva se poprvé dostala do dispozice žalovaného při jejím prvním doručování dne , datum, / viz výzvy na č. l. 25-26 spisu, potvrzení o odeslání na č. l. 27 spisu, výpis sledování zásilek na č. l. 44 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému , částka, . Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sporný revolvingový spotřebitelský úvěr, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s poplatky a příslušenstvím. Zároveň však dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by splnila povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěry a před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že schopnost žalovaného úvěr splácet posuzovala, z provedených důkazů se však takový závěr nepodává. Žalobkyně toliko shromáždila údaje o žalovaném. Ty sice ze