20 C 205/2026-31 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, nabyla od společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , pohledávku za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr společně se smluvním úrokem ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz, kde žalovaná vyplnila registrační formulář obsahující její osobní údaje a seznámila se se smluvní dokumentací. Poskytnuté finanční prostředky byly žalované dne , datum, převedeny na její bankovní účet. Žalovaná však svůj závazek ve sjednaném termínu nesplnila a poskytnutý úvěr ani sjednaný úrok dosud neuhradila, a to i přesto, že byla opakovaně upomínána a dne , datum, jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Pro případ, že by soud neshledal nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru důvodným, žalobkyně alternativně uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající částce poskytnuté žalované.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavila, ačkoliv byla předvolána, a žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované , datum, částku , částka, /viz výpis z běžného účtu na č. l. 12 spisu, zpráva AirBank a. s. na č. l. 27 spisu/. Žalovaná uhradila na poskytnutou částku minimálně , částka, , neboť dle výzvy ze dne , datum, činila dlužná jistina pouze , částka, /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-11 spisu, upomínky k úhradě na č. l. 9 a 14 spisu/. V předložené smlouvě absentuje jakákoliv verze podpisu žalované, která by byla se smlouvou neoddělitelně spojena, a to ať již v elektronické či fyzické podobě. Ve smlouvě je pouze formou prostého textu uvedeno: „Datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: , datum, 17:21:33 Telefonní číslo , tel. číslo, které byl kód zaslán: 721569126 E-mailová adresa, na kterou byl kód zaslán: , e-mail, Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: , datum, 17:21:54 Dne , datum, Klient: , Jméno žalované, “ /viz smlouva na č. l. 7-11 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 15 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 18 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která byla žalované doručena dne , datum, /viz předžalobní výzva na č. l. 16 spisu, potvrzení o podání zásilky na č. l. 17 spisu, výpis sledování zásilek na č. l. 24 spisu/.6. Soud tedy provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani podle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru předloženého znění. Žalobkyně sice soudu předložila listinu označenou „smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “, kde jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak bez elektronického podpisu právní předchůdkyně žalobkyně i žalované, neboť tato smlouva v listinné ani elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Z předložené smlouvy pak nevyplývá ani to, že by se jednalo o kopii, která by byla podepsána fyzicky. Smlouva obsahuje pouze výše citovaný text v prosté formě, který však nelze žádným způsobem spojit s nezaměnitelně projevenou vůlí žalované být vázána smlouvou předloženého znění. Dle názoru soudu nelze ani z dalších předložených listin uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalované bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Žalobkyně uvedla, že k podpisu smlouvy mělo dojít prostřednictvím odeslání SMS informace o uzavření smlouvy na telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou nebo odesláním peněžních prostředků na účet klienta. K doložení tohoto tvrzení žalobkyně ničeho nedoložila.7. Nadto soud dospěl k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, nemohl by ji soud posoudit jako platnou. Na základě předložených důkazů totiž nebylo možné učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ani netvrdila ani neprokazovala, přičemž pro svou nepřítomnost na jednání soudu nemohla být ani poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Nutno přitom zdůraznit, že společně s předvoláním k jednání byla vyzvána, ať se k jednání dostaví připravena tvrdit a prokázat jednak to, že smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela nezaměnitelně ztotožněná žalovaná, a jednak to, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením sporné smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.10. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 8