6 C 139/2025-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu uvedla, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které mu byl aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Smlouvu o rozložení platby - Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, na jehož základě byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr č. , IBAN, ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal částku splatit, a to v pravidelných splátkách ve výši , částka, měsíčně, a to vždy k 13. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný na svůj dluh splatil pouze , částka, (dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, ). Žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši , částka, s částku , částka, jako nepovolený debet na běžném účtu žalovaného. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazních prostředků vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listin.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které mu byl aktivován běžný účet č. , č. účtu, /viz rámcovou smlouvu č. , hodnota, na č. l. 14-15 spisu/. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě - Smlouvu o rozložení platby, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, . Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit ve 3 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 13. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, . Smlouvou byl sjednán pouze poplatek za službu ve výši , částka, , RPSN bylo sjednáno ve výši , Anonymizováno, Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila , částka, /viz smlouva na č. l. 8-9 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10-11 spisu., obchodní podmínky v systému CEPR, ceník na č. l. 18-19 spisu, podmínky rozložení platby na č. l. 20 spisu/. Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, /doklad o načerpání úvěru na č. l. 22/. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze , částka, /přehled plateb na č. l. 12-13 spisu, splátkový kalendář na č. l. 16 spisu, spisu/, proto žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k uhrazení zesplatněného úvěru nejpozději do , datum, /zesplatnění úvěru – předžalobní výzva na č. l. 21 spisu/. Žalovaný se dostal na svém běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši , částka, , čímž porušil Rámcovou smlouvu/viz výpis z běžného účtu na č. l. 17 spisu, rámcovou smlouvu č. , hodnota, na č. l. 14-15 spisu /. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, a dne , datum, Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, na jejímž základě žalovaný požádal o rozložení platby ve výši , částka, . Rozložená platba je služba banky, která umožňuje klientovi zpětně rozdělit již provedenou platbu na několik splátek. Přestože je služba bez úroku, za její využití se hradí poplatek (v daném případě , částka, ), a z právního hlediska se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť banka poskytuje klientovi odložené plnění za úplatu. Soud by se proto měl zabývat otázkou, zda žalobkyně při sjednání uvedené služby řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by soud dospěl k závěru, že tato povinnost nebyla splněna, právní následek je stanoven v § 87 odst. 1 citovaného zákona – věřitel má v takovém případě právo pouze na vrácení jistiny úvěru, nikoli na úroky či poplatky. V projednávané věci žalobkyně uplatňuje právě nárok na vrácení jistiny ve výši , částka, a nepožaduje žádné úroky ani poplatky. Výsledek by tedy byl totožný, i kdyby soud konstatoval porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost. Z tohoto důvodu nemá uvedená otázka vliv na rozhodnutí ve věci, a soud se jí proto podrobně nezabýval. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svou základní povinnost, tj. vrátit poskytnuté finanční prostředky ve výši , částka, vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, a ve výši , částka, vyplývající z Dodatku č. , hodnota, k uvedené smlouvě, nesplnil. Proto soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku , částka, .11. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (do , datum, ) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, za dva úkony po , částka, v podobě předžalobní výzvy a návrhu na zahájení řízení dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení.13. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.