11 C 128/2017-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném vydání věci, tedy správního spisu Magistrátu města Mostu, vedeného tamtéž pod sp. zn.: [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] a rozhodnutí č.j.: [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]. Podle tohoto rozhodnutí měl spáchat dopravní přestupek, za což byl rozhodnutím Magistrátu města Mostu (dále jen MmM) potrestán. Žalobce se tedy rozhodl podat žalobu, kterou se domáhá vydání celého spisového materiálu. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, neboť argumentoval absencí pasivní legitimace své, coby žalovaného. Nadto uvedl, že vůbec není oprávněn zasahovat do činnosti územně samosprávného celku. 3. Soud ve věci opakovaně vyzýval žalobce k odstranění vad jeho podání, na což žalobce reagoval znovu dalším vadným podáním. Soud tedy žalobce vyzval k nápravě svým usnesením ze dne [datum], tedy aby žalobce uvedl přesné označení účastníků. Žalobce následně jako žalovaného (opakovaně) označil [celé jméno žalovaného], primátora a statutární orgán Magistrátu města Mostu. Učinil tak již i ve svých předchozích podáních. 4. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav: žalobce žádal Magistrát města Mostu o vydání celé kopie správního spisu jejich značky: [anonymizováno] [spisová značka] [číslo], č.j.: [spisová značka] (žádost žalobce). Na tuto žádost odpověděl Magistrát města Mostu zamítavě (odpověď ze dne [datum]). Žalobce opětovně napsal Magistrátu města Mostu, osobně k rukám primátora [celé jméno žalovaného], se žádostí o zaslání spisu (žádosti žalobce). 5. Soud poučil účastníky o zákonné koncentraci řízení a důsledcích nesplnění této výzvy. Žalobce po tomto poučení výslovně uvedl, že nemá další důkazy, ani neuplatňuje žádná další tvrzení. Soud tak neprovedl další důkazy, neboť pro rozhodnutí ve věci byly nadbytečné. 6. Po stránce právní soud posoudil věc následujícím způsobem: 7. Podle § 90 o.s.ř. jsou účastníky žalobce a žalovaný. Podle § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost, jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Podle § 103, odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, starosta zastupuje obec navenek. Dle ust. § 38, odst. 1) -4) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce44). Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Nevidomým osobám bude obsah spisu přečten. Na požádání správní orgán nevidomé osobě umožní pořízení zvukového záznamu. Správní orgán nevidomé osobě rovněž umožní, aby do spisu nahlížel její průvodce. S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě. 8. V posuzované věci se soud zcela ztotožnil s právním názorem žalovaného, když má zato, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Proto soud ani nezjišťoval a nezajišťoval další důkazy a věcí se již dále zabývat ani nemohl, neboť nebyla splněna základní podmínka pro její projednání. [celé jméno žalovaného] je fyzická osoba, která má procesní způsobilost. Mimoto je i statutárním zástupcem města (Statutárního města Mostu), tedy vystupuje jejím jménem navenek. Žalobce však svou žalobu směřoval proti rozhodnutí, resp. nečinnosti Magistrátu města Mostu (ať už jednal ve své přenesené, nebo samostatné působnosti coby Statutární město Most). Žalovaný není jakkoli oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obce/města, konané v přenesené působnosti. Statutární město Most přitom kopii spisu žalobci vyhotoví, ale tento si ji musí vyzvednout na podatelně města, nebo na jiném místě, na němž se účastníci dohodnou. 9. Soud na tomto místě zdůrazňuje, že ve věci rozhodoval naprosto nestranně, v intencích zákona a to i přes opakované silné osobní útoky ze strany žalobce proti soudci. Soud se však domnívá, že je třeba žalobci sdělit a upozornit ho na neadekvátnost těchto ataků a jejich zřejmou nepřiměřenost!!! 10. Pokud tedy soud má rozhodovat tak, aby jeho rozhodnutí bylo pro všechny účastníky předvídatelné, nemohl rozhodnout jinak, než žalobu v plném rozsahu zamítnout. Soud navíc učinil více, než dostatek kroků k tomu, aby žalobce řádně poučil, nemůže však nahrazovat jeho vůli. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 6 534 Kč, které jsou tvořeny odměnou advokáta za řízení v jednom stupni ve výši 4 500 Kč za 7 úkonů právní služby (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], účast u jednání [datum], [datum], [datum]), náhradou jeho hotových výdajů v rozsahu sedmi režijních paušálů po 300 Kč (§11 odst. 1, §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.9.2006), a konečně daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad jeho hotových výdajů ve výši 21% (§ 137 odst. 3 o.s.ř.)