10 C 164/2019-48 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného z původně stanovených [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] měsíčně od [datum]. Žalobu zdůvodnila tím, že [anonymizováno] soudem bylo naposledy rozhodnuto o výživném v roce 2006, tedy v době, kdy jí bylo pět let. Po dokončení základní školy absolvovala v letech 2016 až 2020 střední školu – [anonymizována dvě slova] a po maturitě byla přijata na vysokou školu. Výživné [částka] [anonymizováno] neodpovídá jejím aktuálním potřebám, které nejpozději se zahájením středoškolského studia podstatně vzrostly. Otec výživné nehradí, o její potřeby nejeví zájem. Veškeré potřeby jí hradí matka, která má další dvě děti. S žalovaným se setkala v roce 2019 ve [země], informoval ji, že pracuje jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [anonymizováno], přislíbil uhradit dlužné výživné. Dlužné výživné, ani běžné výživné však neuhradil a nadále jí nic neplatí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. O jeho konání byl informován prostřednictvím dožádaného soudu ve [země], který mu doručil předvolání. Žalovaný nereagoval ani na výzvu k vyjádření, která mu byla doručena spolu s předvoláním dne [datum]. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť jeho účastníci mají bydliště na území dvou různých států, které jsou členy Evropské unie ([země] a [země]). Soud proto nejprve posoudil, zda je ve věci příslušný rozhodovat, a pokud ano, podle kterého právního předpisu bude věc posuzovat. Ve smyslu článku 1 nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti se na obě řešené otázky vztahuje citované nařízení. Příslušnost dovodil soud z článku 3 písm. b) nařízení, podle něhož je příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. Právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností se v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne [datum] o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol z roku 2007“), určuje v souladu s uvedeným protokolem. Haagský protokol pak odkazuje na použití právního řádu oprávněného, tedy ve věci je třeba použít právních předpisů České republiky. 4. O vyživovací povinnosti žalovaného (otce) k žalobkyni bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem soudu první instance [číslo] v [anonymizováno] ([země]) ze dne [datum], jímž bylo současně rozvedeno manželství rodičů žalobkyně. Výživné bylo stanoveno [částka] [anonymizováno] měsíčně na každé ze dvou tehdy nezletilých dětí. Soud vycházel ze zjištění, že matka žalobkyně byla na placené rodičovské dovolené, příjem otce činil 1 [anonymizováno] až [anonymizována tři slova] měsíčně, výživné bylo stanoveno v rozsahu 25 % z jeho příjmů, celkem [částka] [anonymizováno] měsíčně na obě děti. Soud zohlednil nízký věk dětí a zdůraznil, že s jejich rostoucími potřebami bude třeba v budoucnu platit více. 5. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že žalovaný výživné na žalobkyni řádně neplatil, její matka se v minulosti pokusila výživné vymoci prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v [obec]. Ve vymáhání nebyla úspěšná. Rozsudek [anonymizováno] soudu byl jednou změněn, a to v části upravující styk dětí s otcem. 6. Z výpovědi žalobkyně a z potvrzení [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně od září 2016 do června 2020 studovala střední školu – [ulice] [anonymizováno] v [obec]. V červnu 2020 úspěšně odmaturovala. Od září 2020 je studentkou tříletého [anonymizováno] oboru„ [anonymizována dvě slova]“ na [obec] škole [anonymizováno] v [obec]. Veškeré výdaje spojené se studiem i s běžnými potřebami hradí matka a její partner žijící s nimi ve společné domácnosti. Otec jí ničím nepřispívá, a to ani výživným v dosud stanovené výši [částka]. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že první dva roky střední školy se stravovala ve školní jídelně, obědy stály [částka] měsíčně, chodila na doučování z angličtiny, za které platila nejprve [částka], později [částka] za hodinu. Přispívala na maturitní ples, na příspěvcích postupně zaplatila [částka]. Nosila rovnátka, za které matka uhradila celkem [částka]. Za vypůjčení šatů na maturitní ples zaplatila dalších [částka]. Ve druhém ročníku se zúčastnila cyklistického kurzu, za který bylo uhrazeno [částka], později dvou zahraničních (školou pořádaných) zájezdů za [částka] (2 x [částka]). V souvislosti se studiem bylo nutno pořídit notebook, za něj bylo uhrazeno [částka]. Výdaje žalobkyně spojené se studiem na vysoké škole vzrostou, matka jí bude poskytovat kapesné ve výši [částka] měsíčně, tato suma by měla pokrýt náklady spojené s ubytováním na koleji ([částka]) a se stravou ([částka]). Další pravidelné výdaje budou spojené s cestami mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], s městskou hromadnou dopravou ([částka] měsíčně). Pravidelné výdaje spojené s nákupem hygienických potřeb, ošacení a obuvi žalobkyně jsou„ obvyklé“ a odpovídající věku. Po zdravotní stránce je žalobkyně v pořádku, [anonymizována dvě slova], za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno]. 7. V řízení bylo dále zjištěno, že matka žalobkyně byla do června 2020 na rodičovské dovolené, neboť jí přibyla jedna vyživovací povinnost k synovi – [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození]. V té době probírala rodičovský příspěvek ve výši [částka] a brigádně si přivydělávala u společnosti [právnická osoba] (maximálně do [částka] měsíčně). Po ukončení rodičovské dovolené nastoupila jako [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova], kde si vydělá cca [anonymizována dvě slova] – [částka] měsíčně, nadále má omezený příjem z brigády u společnosti [právnická osoba] Všichni žijí ve společné domácnosti s partnerem matky a otcem nejmladšího dítěte [jméno] [příjmení], který je v invalidním důchodu. 8. K poměrům žalovaného se pro jeho nespolupráci a nesoučinnost nic zjistit nepodařilo. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že se s ním setkala v roce 2019 ve [země], kdy jí vyprávěl, že se mu daří dobře, dva roky pracuje jako [anonymizována čtyři slova] v [anonymizováno]. Žije ve společné domácnosti s partnerkou, s níž má dceru. Má tedy celkem tři vyživovací povinnosti. Žalobkyně uvedla, že jí žalovaný ničím nepřispívá a neprojevuje o ní zájem. Nejsou v žádném kontaktu. 9. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 10. Podle § 922 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) lze výživné přiznat ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 11. Podmínkou pro změnu původního rozhodnutí o výživném je změna poměrů, teda změna skutečností rozhodujících pro určení výživného. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda se změnily poměry a zda tato změna odůvodňuje nové rozhodnutí o výživném. 12. Od poslední úpravy výživného uplynulo čtrnáct let, žalobkyně v mezidobí dospěla, absolvovala základní a střední školu, v letošním roce nastoupila ke studiu vysoké školy. Je bez pochyb, že v jejích poměrech došlo k podstatné změně poměrů spočívající v navýšení potřeb. Ke změně došlo i na straně rodičů, tedy osob povinných výživou vůči žalobkyni. Matce i otci přibyla vyživovací povinnost, žalovanému se narodila dcera ze soužití s nynější partnerkou, stejně tak matce žalobkyně se narodilo další dítě – nezletilý [jméno], [datum narození]. Jsou tedy splněny podmínky pro změnu původního rozhodnutí. 13. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 14. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. 15. Žalovanému bylo doručeno usnesení s výzvou k vyjádření, v němž mu bylo, mimo jiné, uloženo uvést kolik má dětí, jaký je jeho měsíční příjem, kde a jako co pracuje a jaká je jeho mzda, jaký vlastní majetek. K vyjádření mu byla poskytnuta lhůta 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení mu bylo doručeno [datum], žalovaný na něj nereagoval. K nařízenému jednání se nedostavil. V souhrnu jde o chování popsané v § 916 o. z., kdy žalovaný jako osoba výživou povinná neumožnila zjistit skutečnosti potřebné pro rozhodnutí o výživném. Soud pro