16 C 299/2020-26 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s argumentem, že původní věřitel – tj. [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] konkludentně smlouvu o jeho přepravě jí provozovaným prostředkem městské hromadné dopravy, za což jí měl žalovaný zaplatit dle Tarifu jako jízdné částku 17 Kč, která byla zvýšena o jízdní přirážku ve výši 1 500 Kč podle Smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova] [obec] a [právnická osoba], a to po zjištění, že žalovaný cestoval bez zaplacení jízdného. Svou aktivní legitimaci domáhat zaplacení uplatněné částky odůvodnila žalobkyně tak, že původní věřitel postoupil smlouvou ze dne [datum] předmětnou pohledávku [právnická osoba], [IČO], která pohledávku následně postoupila postupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], která pak pohledávku postoupila postupní smlouvou ze dne [datum] stávající žalobkyni, přičemž změny věřitelů byly žalovanému vždy písemně oznámeny, takže tento by měl mít vědomost o tom, komu má aktuálně pohledávku zaplatit. Úhradu částky 1 517 Kč však žalovaný doposud neprovedl a je s její úhradou nadále v prodlení. Jako příslušenství pohledávky pak žádala žalobkyně zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši, jak je stanovena ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí. 2.Žalovaný zůstal ve věci samé bez vyjádření. [příjmení] tvrzení o jízdě bez zaplacení jízdného a o vyúčtování částky 1 517 Kč za jízdu bez platného cestovního dokladu dne [datum] však nezpochybnil. 3.V rámci výzvy vedené ve smyslu ust. § 115a) zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřili účastníci souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání s tím, že vycházel z předložených listinných důkazů. 4.Soud zjistil z předložených listinných důkazů, že žalovaný nezaplatil původnímu věřiteli - tj. [právnická osoba], jeden krát vyúčtovanou jízdní přirážku po 1 500 Kč, kterou měl zaplatit podle Smluvních přepravních podmínek pro městskou hromadnou dopravu provozovanou [anonymizována tři slova] [obec] a [právnická osoba], za jízdu bez zaplacení jízdného uskutečněnou dne [datum] (tramvajová linka [číslo] za jedno pásmo), při které byl tento přistižen v prostředku městské hromadné dopravy v [obec] kontrolorem [anonymizována tři slova] [obec] a [právnická osoba], jako cestující bez platného jízdního dokladu, takže celkem měl uvedené společnosti zaplatit na jízdní přirážce částku 1 500 Kč, což tento doposud dobrovolně nesplnil. Dále bylo zjištěno, že za uvedenou jízdu bez platného jízdního dokladu bylo žalovanému vyúčtováno k zaplacení ještě jízdné ve výši 17 Kč s poukazem na Tarif jízdného. O jízdě žalovaného bez zaplacení jízdného byl kontrolorem [anonymizována tři slova] [obec] a [právnická osoba], pořízen zápis o provedené přepravní kontrole. Z obsahu zápisu pak bylo zjištěno, že totožnost žalovaného byla zjištěna na základě jeho občanského průkazu, že žalovaný schválil obsah zápisu o provedené přepravní kontrole vlastnoručním podpisem, převzal současně stejnopis zápisu s tím, že byl vyzván a instruován, jak dodatečně zaplatit vyúčtovanou jízdní přirážku a jízdné [právnická osoba] Tuto svou povinnost vůči označené společnosti však žalovaný nesplnil. Tato společnost proto pohledávku postupní smlouvou uzavřenou dne [datum] postoupila [právnická osoba], která však pohledávku postoupila následně uzavřenou postupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba], která pak pohledávku postoupila postupní smlouvou ze dne [datum] stávající žalobkyni. O změnách na straně věřitelů byl žalovaný vždy písemně vyrozuměn listinou označenou jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“. Naposledy se tak stalo dopisem ze dne [datum]. Téhož dne výzvou ze dne [datum] byl pak žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení částky 1 517 Kč na její účet. Z účetní evidence žalobkyně jednoznačně vyplývá, že částku 1 517 Kč na jízdní přirážce a jízdném žalovaný doposud dobrovolně nezaplatil, žalobkyni ani předchozím věřitelům. Výzvu k zaplacení ponechal žalovaný bez odpovědi. 5.Tato zjištění žalovaný nezpochybnil a ani je žádným důkazem nevyvrátil. Soud je proto považoval za nesporná a na jejich základě ve věci rozhodl. 6.Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a z dopadajících ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve vztahu k jistině ve výši 1 500 Kč na jízdní přirážce, dále k jízdnému ve výši 17 Kč, jakož i z ustanovení § 1968 ve spojení s ust. § 1970 o.z. a dále ve spojení s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. v případě požadovaného příslušenství pohledávky, tj. zákonného ročního úroku z prodlení. Důsledně tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, protože žalobkyně prokázala, že na základě postupní smlouvy ze dne [datum] se tato stala ve smyslu ust. § 1879 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. novým vlastníkem pohledávky ve výši 1 517 Kč s příslušenstvím vedené za žalovaným a že žalovaný doposud úhradu této částky neprovedl vůči žádnému z jeho předchozích věřitelů. Žaloba byla proto důvodná v celém rozsahu. (viz výrok sub. I). 7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání žaloby, za což mu náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm.a),b),c) vyhl.č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. činící částku 189 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku 1 489 Kč (tj. 400 Kč náhrada za soudní poplatek plus 1 089 Kč jako odměna za právní zastoupení advokátem). Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo proto uloženo, aby zaplatil žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II). 8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.