22 C 168/2020-23 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem. Konkrétně byly předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 4 310 Kč za odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] ve spojení s opravnou fakturou [číslo] znějící na částku 193 Kč a 4 smluvní pokuty po 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě čl. II bod 7 písm. c) a V. písm. 2a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny. 2. Dále byly předmětem řízení pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako obchodníkem a žalovanou jako oprávněným zákazníkem. Konkrétně byly předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] ve spojení s opravnou fakturou [číslo] kterými byl vyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] v částce ve výši 565 Kč se splatností dne [datum]. Dále byly předmětem řízení faktury [číslo] ve spojení s opravnou fakturou [číslo] kterými byl vyúčtován odběr plynu na období od [datum] do [datum] v částce ve výši 1 494 Kč se splatností dne [datum]. Z téže smlouvy byly dále předmětem řízení smluvní pokuty ve výši celkem 380 Kč (4 x 95 Kč) jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě čl. II bod 7 písm. c) a VI. písm. 2a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] jako dodavatel uzavřel se žalovanou jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se zavázal dodávat žalované elektrickou energii na odběrní místo [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala platit za dodanou elektrickou energii cenu dle aktuálního ceníku. Žalovaná však řádně nezaplatila za odběr elektřiny dodané jí do odběrného místa v období od [datum] do [datum]. Tento odběr jí byl vyúčtován výše uvedenými fakturami [číslo] znějící na částku 4 310 Kč za odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] ve spojení s opravnou fakturou [číslo] znějící na částku 193 Kč. Splatnost původní faktury nastala dnem [datum]. Z upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalované byla vyúčtována vždy smluvní pokuta ve výši 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě čl. II bod 7 písm. c) a V. písm. 2a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny. 5. Dále soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] jako dodavatel uzavřel se žalovanou jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se zavázal dodávat žalované plyn na odběrní místo na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala platit za dodaný plyn cenu dle aktuálního ceníku. Žalovaná však řádně nezaplatila za odběr plynu dodaného jí do odběrného místa v období od [datum] do [datum]. Tento odběr jí byl vyúčtován výše uvedenými fakturami [číslo] ve spojení s opravnou fakturou [číslo] kterými byl vyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] v částce ve výši 565 Kč se splatností dne [datum], a faktura [číslo] ve spojení s opravnou fakturou [číslo] kterými byl vyúčtován odběr plynu na období od [datum] do [datum] v částce ve výši 1 494 Kč se splatností dne [datum]. Z upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalované byly vyúčtovány smluvní pokuty ve výši 4 x 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě čl. II bod 7 písm. c) a VI. písm. 2a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu. 6. Rovněž soud zjistil, že v souladu s čl. II odst. 7 písm. c) a VI odst. 2 písm. a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a týchž ustanovení Všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu dle ceníku obchodníka za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinností. V ceníku [právnická osoba] se uvádí, že smluvní pokuta za písemnou upomínku činí 95 Kč. 7. Všeobecné smluvní podmínky dodávky elektřiny i Ceník [právnická osoba] jsou formulářového charakteru a jsou psány drobným písmem. Tyto listiny nebyly žalovanou podepsány. 8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalovaných pohledávek z titulu předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky plynu na žalobkyni. 9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalovaných pohledávek z titulu předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na žalobkyni. 10. Právní posouzení věci se opírá o § 50 a §72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Soud v souladu s těmito zákonnými ustanoveními přiznal žalobkyni právo na zaplacení částek odpovídajících výši plnění v podobě elektřiny a plynu, které se žalovanému dostalo. 11. Pokud jde o žalovanou částku ve výši 760 Kč z důvodu 6 písemných upomínek po 95 Kč, soud uvádí následující. Tvrdí-li žalobkyně, že se jedná o paušální náklad za zasílání upomínek, soud tuto argumentaci považuje za účelovou. V Ceníku smluvník pokut je tato platba samotným původním věřitelem nazývána smluvní pokutou. 12. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 13. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 14. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 15. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětné smlouvy jsou spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z. 16. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 17. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR). 18. Nejvyšší soud ČR judikoval ve svém rozhodnutí ze dne 11. 12. 2013 sp. zn. Cpjn 200/2013 stanovisko, jeho část II. zní:„ Neplatná jsou ujednání dané smlouvy směřující k její automatické prolongaci, ujednání o povinnosti spotřebitele platit smluvní pokutu a náklady na písemnou upomínku, ujednání o nevratnosti plnění poskytnutého spotřebitelem bez ohledu na důvod, pro který dojde k předčasnému ukončení smlouvy tam, kde zákon vrácení vzájemně poskytnutého plnění předpokládá, a sjednání odlišného režimu účinnosti výpovědi smlouvy pro každou ze smluvních stran.“ 19. Z odůvodnění téhož rozhodnutí NS ČR soud dále cituje:„ Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák. Ze stejných důvodů je podle § 55