10 C 104/2021-55 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 565 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Na základě smlouvy předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, sjednanou v čl. 1 Podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 185 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradil 3 390 Kč, z toho na jistinu 1 295 Kč, na úrok 455 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 639,15 Kč Poslední platba byla ze strany žalovaného ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši 3 704,15 Kč úrokem ve výši 20,98 % ročně, sjednaným v článku 1.2 Podmínek. Žalobou uplatněnou pohledávku dle žalobkyně tvoří: -) dlužná jistina – 3 704,15 Kč, -) dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek – 860,85 Kč. Příslušenství žalobou uplatněné pohledávky tvoří: -) kapitalizované úroky z dlužné jistiny za dobu od [datum] do dne postoupení ([datum]) – 3 997,91 Kč, -) kapitalizované úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] – 1 528,19 Kč, -) úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 3 704,15 Kč od [datum] do zaplacení, -) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 704,15 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně v žalobě, kterou k výzvě soudu dne [datum] doplnila, uvedla, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Nahlédl do databází umožňujících posoudit úvěruschopnost žalovaného, z insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je zaměstnán jako zedník u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], měsíční příjem činí 22 000 Kč, jako další příjem označil příjem partnerky z výměru státní sociální podpory ve výši 7 400 Kč. Prohlásil, že nemá úvěr ani půjčku od jiné společnosti. 3. V neposlední řadě žalobkyně uvedla, že její oprávnění domáhat se shora uvedených částek vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 4. Soud ve věci nenařídil ústní jednání, věc posoudil a rozhodl po právním posouzení učiněném z žalobkyní předložených listin. 5. Ze smlouvy o půjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu byly poskytnuty finanční prostředky – 5 000 Kč, které mu byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně v 43 týdenních splátkách po 185 Kč celkem částku 7 955 Kč, tedy jistinu ve výši 5 000 Kč a poplatek ve výši 2 955 Kč. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 455 Kč, administrativní činnost – 1 000 Kč a hotovostní režim splátek – 1 500 Kč. Ze Smluvních podmínek bylo zjištěno, že nejsou opatřeny podpisem žalovaného, nachází se na samostatném listě a v článku 1.2, z něhož žalobkyně dovozuje nárok na smluvní úrok, je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je pro variantu půjčky se sjednanou dobou splácení 43 týdnů, stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy – 20,98 % p.a. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé těchto Smluvních podmínek k prodloužení trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. V článku 9.7 je proklamováno, že je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky s tím, že bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Z karty zákazníka soud zjistil, že předchůdce žalobkyně ověřil schopnost žalovaného splácet tím, že se dotázal zaměstnavatele žalovaného ([anonymizována čtyři slova]), zda u něj žalovaný pracuje, ověřil výši uváděného výdělku (22 000 Kč). Nechal si předložit pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a výmět státní sociální podpory (mateřské) partnerky žalovaného. Posoudil a ověřil jak příjmy, tak výdaje žalovaného (nájemné a inkaso, alimenty, výdaje za telefon). 6. Z historie splácení bylo zjištěno, že žalovaný v době od [datum] do [datum] uhradil předchůdci žalobkyně 3 390 Kč. 7. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni a to smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena doporučeným dopisem (oznámení o postoupení s výzvou k zaplacení a poštovní podací liístek). Žalobkyně je tedy aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. 8. Právní posouzení vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 2390 a § 2392 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Je bez pochyb, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, z níž předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost, když žalovanému předal částku 5 000 Kč, žalovaný však dosud nesplnil svou povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve zbývající výši 3 704,15 Kč a část poplatku ve výši 860,85 Kč. Žaloba je v této části důvodná a soud jí vyhověl. 10. Žaloba byla zamítnuta v části, v níž žalobkyně požadovala přiznat smluvní úrok, neboť nebylo prokázáno, že by úrok byl účastníky dohodnut. Ze smlouvy vyplývá, že úrok za zápůjčku byl sjednán pevnou částkou (455 Kč) jako součást tzv. Poplatku. Odkaz žalobkyně na Smluvní podmínky není případný. Soud je toho názoru, že tzv. Smluvní podmínky nebyly součástí smlouvy o zápůjčce, neboť byly umístěny na samostatném listu, nebyly žalovaným podepsány, nebyly opatřeny např. číslem smlouvy, atd. Není případný i z toho důvodu, že jak bylo řečeno shora, článek 1.2 ve spojení s článkem 9.7 vede běžného spotřebitele k domněnce, že úroková sazba je pevná, a že úrok nebude požadován za období překračující původně sjednanou dobu trvání Smlouvy. Na daný případ lze použít i rozhodnutí – nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11. Žalobce neprokázal, že by podmínky byly součástí smlouvy, a že by žalovaný byl s podmínkami seznámen. Pouhý podpis smlouvy samotné k tomuto závěru nestačí. V této části proto byla žaloba zamítnuta. 11. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., podle kterého lze pod dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši vyplývající z nař. vlády 351/2013 Sb. – 8,05 % ročně. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu účastníků byl přibližně stejný. Žalobkyně uspěla v části, v níž požadovala částku 4 565 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 528,19 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 704,15 Kč od [datum] do zaplacení (ke dni vyhlášení rozsudku činil úrok z prodlení 575,13 Kč), neuspěla v části požadující smluvní úrok ve výši 3 997,91 Kč a smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 3 704,15 Kč od [datum] do zaplacení (ke dni vyhlášení rozsudku činil smluvní úrok 5 203,05 Kč). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 42 %, žalovaný v rozsahu 58 %.