11 C 332/2020-19 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], dle které právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [příjmení], p.l.c., zapůjčila vydlužiteli částku 1 500 Kč a tento se zavázal tuto částku, spolu s poplatkem za zpracování vrátit ve lhůtě splatnosti, tedy do [datum]. Vydlužitel tak neučinil a je tedy v prodlení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: zapůjčitel [příjmení] [příjmení] p.l.c. zapůjčil vydlužiteli (žalovanému) dne [datum] částku 1 500 Kč (smlouva o zápůjčce). Tuto se zavázal vydlužitel zapůjčiteli vrátit, včetně příslušenství, nejpozději [datum] (smlouva o zápůjčce). Zapůjčitel fakticky na vydlužitele finanční prostředky převedl (příkaz k úhradě, výpis z účtu zapůjčitele). Na žalobce přešla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [příjmení], p.l.c., coby právním předchůdcem zapůjčitele. Žalovaný dlužnou částku neuhradil (výzva k úhradě, poštovní podací arch). Právní posouzení vychází z ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., kdy platí, že přenechá-li zapůjčitel zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Úroky z prodlení jsou upraveny ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.