11 C 346/2020-29 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byla pohledávka žalobce ve výši 5 752,08 Kč z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum]. Konkrétně byly předmětem řízení nezaplacená smluvní pokuta vyúčtovaná žalovanému z důvodu, že nevrátil zapůjčené zařízení [anonymizována čtyři slova] DMC7002KLG žalobci a dále neuhrazený nájem za toto zařízení, ač tak učinit v souladu se smlouvou do sedmi dnů od ukončení předmětné smlouvy měl. 2. Předmětem řízení byl rovněž nárok žalobce na zaplacení částky 752,08 Kč za pronájem uvedeného zařízení na základě faktur [číslo]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ani se k soudu nedostavil, soud tak postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě vyjádřili, když žalobce s projednáním věci v nepřítomnosti souhlasil, žalovaný se nevyjádřil. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným předmětnou smlouvu, v níž se se žalovaný zavázal hradit právnímu předchůdci žalobce ([právnická osoba]) Žalovaný řádně nehradil poplatky za služby na základě předmětné smlouvy poskytované, proto žalobce od předmětné smlouvy písemně odstoupil, a to dne [datum]. V souladu s čl. 7 Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalobce (dále jen Všeobecné podmínky) byl žalovaný povinen vrátit předmětná zařízení, která mu byla pronajata, do distribučního skladu na adresu [adresa]. Dále se v tomto článku uvádí, že poskytovatel doporučuje v případě vracení zařízení poštou, pojistit poštovní zásilku ve výši ceníkové hodnoty zařízení. Zařízení je považování za vrácené dle téhož čl. Všeobecných podmínek okamžikem jeho převzetí v distribučním skladu. Podle čl. 7 Všeobecných podmínek nevrátí-li žalovaný takové zařízení v uvedené lhůtě, je žalobce oprávněn vyúčtovat žalované smluvní pokutu dle ceníku žalobce. Dle aktuálního ceníku žalobce činila smluvní pokuta za nevrácení uvedených zařízení částku 5.000 Kč. 5. Z listinných důkazů soud rovněž zjistil, že předmětnou smlouvou bylo žalovanému rovněž pronajato zařízení [anonymizováno 5 slov]. Nájem tohoto zařízení byl žalovanému vyúčtován fakturami, když celková dlužná částka na nájemném činí 320,92 Kč. 5. Právní posouzení nároku žalobce na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 5 000 Kč se opírá o z. [číslo] Sb., o elektronických komunikacích (zejména § 61 a násl. zákona), §419 a násl., §1810 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 6. Soud shledal, že předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu §1810 o. z., podle kterého ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 7. Podle §1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle §1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Soud zjistil, že výše citované ustanovení Všeobecných podmínek o povinnosti vrátit poskytnutá zařízení poskytovateli služeb (popř. osobě jí pověřené) zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry. Předmětná smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutých zařízení. Bylo proto v zájmu poskytovatele služeb tato zařízení poskytnout, a dokonce tato zařízení v prostorách žalovaného zprovoznit, což bylo poskytovatelem učiněno. Přesto v případě ukončení smlouvy je to žalovaný, kdo má povinnost tato zařízení vrátit, a to ve velmi krátké lhůtě a na adresu, která nutí žalovaného vynaložit ještě další náklady (poštovné za doručení balíku, popř. jízdné) na vrácení těchto zařízení poskytovateli služeb. Současně Všeobecné podmínky váží splnění této povinnosti na převzetí zařízení poskytovatelem pověřenou třetí osobou, což je v případě využití poštovní přepravy věc žalovaným neovlivnitelná. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení jeví skutečnost, že předmětná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací je smlouvou formulářového typu, ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu je součástí smluvních podmínek, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit. 9. S ohledem na výše uvedené soud k nepřiměřenému ujednání Všeobecných podmínek o vzniku nároku na smluvní pokutu v souladu s [číslo] o. z. nepřihlédl. Z uvedených důvodu soud žalobu v rozsahu částky 5 000 Kč zamítl. 10. O nároku žalobce na zaplacení nájemného za pronájem výše uvedených zařízení soud rozhodl v souladu s §2217 a násl. o. z., a proto žalobě v rozsahu částky 752,08 Kč vyhověl. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Nárok na náhradu nákladů vynaložených by s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků sporu náležel žalovanému, avšak ze spisu bylo zjištěno, že žalovanému náklady řízení nevznikly.