12 C 171/2021-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení 12 032 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce uzavřel žalobce s žalovaným nájemní smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“) na základě které přenechal k užívání žalovanému byt [číslo] nacházející se v bytovém [adresa], který je situovaný v 1. patře bytového domu v ulici [ulice], [územní celek] (dále jen„ byt“). Nájemní vztah trval až do [datum]. 2. Žalovaný neuhradil nedoplatek, který mu vznikl v souvislosti s vyúčtováním služeb souvisejících s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 11 198 Kč, se splatností do [datum] 3. Žalovaný dále neuhradil nedoplatek, který mu vznikl v souvislosti s vyúčtováním služeb souvisejících s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 834 Kč se splatností do [datum]. 4. Z důvodu, že jsou jednotlivé nedoplatky po splatnosti, vznikl žalobci též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Soud zjistil následující skutkový stav. Výpisem z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce byl rozhodném období od [datum] do [datum] vlastníkem bytu. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že byl žalovaný nájemce bytu od [datum] do [datum]. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že byl žalovaný nájemcem bytu od [datum] do [datum]. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že byl žalovaný nájemcem bytu od [datum] do [datum]. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že byl žalovaný nájemcem bytu od [datum] do [datum]. 8. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný spotřeboval služby za 30 806 Kč a na zálohách zaplatil pouze 19 296 Kč. Vznikl mu tak nedoplatek 11 510 Kč. Na dluh zaplatil žalovaný pouze 312 Kč. Žalovaný tak dluží za předmětné období 11 198 Kč. Splatnost vyúčtování byla stanovena do [datum]. 9. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný spotřeboval služby za 2 978 Kč a na zálohách zaplatil pouze 2 144 Kč. Vznikl mu tak nedoplatek 834 Kč. Nedoplatek byl splatný do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování, tj. do [datum]. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. 11. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 7 odst. 3, finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě s odkazem na citovaná zákonná ustanovení vyhověl, jelikož tvrzení uvedená žalobcem odůvodňují žalobou uplatněný nárok. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem, jelikož žalobce je statutárním městem a u těchto se presumuje dostatečné personální zázemí proto, aby mohl kvalifikovaně hájit svá práva bez právní pomoci advokáta (viz. Ústavní soud, II. ÚS 376/12-3).