12 C 19/2021-21 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 659 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazené ceny za poskytnuté zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v [nemocnice], o. z. Žalovaný si fakturu [číslo] převzal a zavázal se fakturovanou částku zaplatit nejpozději do 7 dnů od vystavení, tedy splatnost nastala [datum] a ode dne následujícího je žalobkyní uplatňován zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovanému dne [datum] vyfakturovala žalobkyně fakturou č. NS [číslo] ze dne [datum] cenu za poskytnuté zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v [nemocnice], o. z., přičemž za dopravu požadovala žalobkyně zaplatit 659 Kč a za pobyt 3 000 Kč, tj. celkem 3 659 Kč. Žalovaný svým podpisem ze dne [datum] svůj dluh co do důvodu a výše uznal. Splatnost faktury byla stanovena do 7 dnů ode dne vystavení faktury. Žalovaný ve stanovené lhůtě požadovanou částku nezaplatil a je v prodlení s placením. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Nárok žalobkyně dle § 89e zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách. Úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Dle § 605 odst. 1 o. z. lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě co do částky 3 659 Kč vyhověl, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala tvrzení uvedená v žalobě. 8. Soud žalobu v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 659 Kč za jeden den prodlení, konkrétně [datum], žalobu zamítl, jelikož splatnost faktury č. NS [číslo] ze dne [datum] nastala až dne [datum] a nikoliv dne [datum], jelikož v případě lhůt určených podle dnů, počíná lhůta běžet dnem následujícím po dni rozhodné události, tedy den po vystavení faktury č. NS [číslo], tzn. lhůta pro plnění započala dne [datum] a skončila dne [datum]. Žalovaný se tak dostal do prodlení až dne [datum]. Ze stejného důvodu soud žalobě v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 659 Kč za období od [datum] do zaplacení, vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.