14 C 366/2021-17 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím jako neuhrazených nákladů za odtah vozidla ve vlastnictví žalovaného, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Se zřetelem k prohlášení účastníků řízení podle ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání a bez provedení dokazování, když před rozhodnutím vycházel ze žaloby a z listinných důkazů tak, jak byly soustředěny v souvisejícím spise. Soud takto zjistil, že dne [datum] vozidlo tovární značky Citroen C4, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, bylo jako překážející odtaženo. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě nákladů za odtah ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dluh co důvodu i výše dne [datum] písemně uznal a zavázal se k jeho zaplacení do 30 – ti kalendářních dnů ode dne podpisu tohoto uznání. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani po předžalobní výzvě žalobce. V rámci právní úvahy soud vycházel z právní úpravy ustanovení § 2053 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) Nebyla-li v řízení domněnka existence žalovaným uznaného závazku vyvrácena, soud má podle ustanovení § 133 o. s. ř. tuto skutečnost za prokázanou. Žalovaný nárok posoudil soud jako důvodný v celém rozsahu, žalobě beze zbytku vyhověl a žalovanému uložil dlužnou částku, spolu se zákonným úrokem z prodlení, podle ustanovení § 1968 a násl. o.z., zaplatit k rukám žalobce (výrok sub. I). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud respektoval nález Ústavního soudu České republiky č. III. ÚS 2984/09 ze dne 23.11.2010. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. je možné přiznat pouze náhradu nákladů, které byly v souvislosti s uplatňováním (či bráněním) práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je proto nezbytné poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené účastníkem v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Z citovaného rozhodnutí vyplývá závěr, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Soud důsledně uvedenému, v rámci spravedlivého přístupu, dospěl k závěru, že žalobce je nutné považovat za nezastoupeného účastníka, kterému proto podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu přiznal náklady, které se týkají uplatněného požadavku na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč a za hotové výdaje ve výši 300 Kč s tím, že předžalobní výzvu zaslal žalovanému přímo žalobce (za sepis žaloby ve výši 300 Kč) (výrok sub. II).