15 C 237/2021-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 13 200 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 25 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 16 600 Kč, to vše prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši 800 Kč. Žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy, když na dluh ze smlouvy zaplatila do [datum], tj. do dne data splatnosti poslední splátky, pouze 28 400 Kč a je tak v prodlení s plněním svých povinností. 2. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy na [právnická osoba] [anonymizováno], č. [anonymizováno]: B [číslo], [anonymizována dvě slova] (dále jen„ přechodná věřitelka“). 3. Dne [datum] postoupila přechodná věřitelka pohledávku ze smlouvy na žalobkyni. 4. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné k rozhodnutí ve věci. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela [datum] s původní věřitelkou smlouvu o půjčce, na základě které poskytla původní věřitelka žalobkyni půjčku ve výši 25 000 Kč. Za to se zavázala žalovaná půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce poplatek 16 600 Kč (ve smlouvě uvedeno pouze 16 000 Kč, ale vzhledem k tomu, že celková částka 41 600 Kč, kterou měla žalovaná povinnost zaplatit, se rovná součtu 25 000 Kč a 16 600 Kč a zároveň součet všech týdenních splátek činí taktéž 41 600 Kč, má soud za to, že se jedná pouze o písařskou chybu). Částku 41 600 Kč se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši 800 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na dluh ze smlouvy zaplatila pouze 28 400 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a přechodnou věřitelkou soud zjistil, že [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy na přechodnou věřitelku. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodnou věřitelkou a žalobkyní soud zjistil, že [datum] postoupila přechodná věřitelka pohledávku ze smlouvy na žalobkyni. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen„ z. s. ú.“) musí smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, způsob placení. 9. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. 10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 občanský zákoník (dále jen „o. z. 1964“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, odpovídá výše úroků z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že původní věřitelka poskytla žalované půjčku a splnila tak své povinnosti ze smlouvy a naopak žalovaná ve stanovené lhůtě nesplnila své povinnosti ze smlouvy, když půjčku nevrátila a nezaplatila původní věřitelce souhrnný poplatek. Následně pohledávku ze smlouvy postoupila původní věřitelka na přechodnou věřitelku a ta pohledávku postoupila na žalobkyni. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 200 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč.