16 C 215/2020-30 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 788 Kč, kterou specifikovala tak, že se jedná o dlužné pojistné za období od [datum] do [datum], ve kterém žalovaná nesplnila svou povinnost k zaplacení pojistného podle pojistné smlouvy [číslo] kterou s žalobkyní uzavřela dne [datum] prostřednictvím dálkové komunikace. Argumentovala tak, že k zániku této pojistné smlouvy došlo až dne [datum] z důvodu, že žalovaná jí řádně a včas smluvené pojistné nehradila. K jeho zaplacení pak nedošlo ani na základě tzv. předžalobní výzvy, kterou žalované před podáním žaloby žalobkyně odeslala. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši a za období uvedená ve výroku tohoto rozhodnutí. 2.Na základě návrhu žalobkyně bylo ve věci nejprve rozhodnuto bez jednání elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu č.j.: EPR [číslo], vydaným dne [datum]. Ten byl žalované doručen do vlastních rukou [datum] (viz č.l.: 7) Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalované v zákonem stanovené lhůtě písemně odpor, který byl soudu doručen dne [datum]. Z obsahu odporu vyplývá, že důvodem jeho podání byly nepříznivé finanční poměry, které jí nedovolovaly, aby splnila povinnost uloženou jí v elektronickém platebním rozkazu ve lhůtě 15-ti dnů, a to jednorázově. Výši žalované částky a právní důvod plnění žalovaná nezpochybnila. Žádala však, aby soud věc projednal a aby při rozhodování vzal v úvahu nepříznivou finanční situaci na straně žalované, která se zejména domáhala povolení splátek. (viz č.l.: 8) 3.Žalobkyně se ve svém podání ze dne [datum] vyjádřila k odporu žalované tak, že ještě před podáním žaloby umožnila žalované, aby jí dlužnou částku pojistného tato zaplatila postupně ve splátkách, že tento pokus byl bezúspěšný z důvodů na straně žalované, která žalobkyni zaplatila pouze jednu splátku ve výši 105 Kč, a to dne [datum], aniž by žalobkyni vysvětlila důvody, proč další splátky neuhradila. S povolením splátek ve výši 200 Kč měsíčně žalobkyně souhlasila. Nesouhlasila však s tím, aby kvůli nepříznivé finanční situaci byly žalované sníženy náklady řízení. Ty žádala uhradit v plné výši (viz č.l.: [číslo]). 4.Za uvedeného stavu věci soud procesně postupoval podle ust. § 174a) odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), které odkazuje na ust. § 174 odst. 2 občanského soudního řádu, ve kterém je stanoveno, že podáním odporu proti platebnímu rozkazu se tím platební rozkaz v plném rozsahu ruší a že soud nařídí jednání. 5.V předmětné věci bylo nařízeno jednání na [datum] v 11:15 hodin. K tomuto jednání se z účastníků řízení dostavila osobně pouze paní žalovaná. Žalobkyně a její právní zástupce svou neúčast na jednání omluvili písemně a vyslovili souhlas s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti. (viz podání na č.l.: [číslo]). Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce. 6.Žalovaná před soudem dne [datum] potvrdila, že doposud žalobkyni na částku 1 788 Kč a na požadované zákonné úroky z prodlení neposkytla žádnou úhradu, protože čekala, jak o věci rozhodne při jednání soud. Potvrdila tedy, že částku 1 788 Kč a požadované zákonné úroky z prodlení žalobkyni nadále dluží. Svůj osobní stav – rozvedená – žalovaná prokazovala svým občanským průkazem [číslo] ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná je rozvedenou paní. K tomu žalovaná uvedla, že nemá žádného partnera, že žije sama. Ke své invaliditě žalovaná uvedla, že trpí epilepsií a že se léčí i po psychické stránce, protože jí selhává paměť a má obavy z lidí. Uvedla, že její invalidní důchod činí v současné době částku 6 625 Kč, což je její jediný měsíční příjem, ze kterého by měla uhradit náklady na bydlení ve výši 9 000 Kč měsíčně a náklady na svoje další životní potřeby. Kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu není schopna si k invalidnímu důchodu něco přivydělat. Z příbuzných žalovaná jmenovala pouze jako žijící svou maminku, která je však vážně nemocná, takže od ní nemůže žalovaná očekávat žádnou pomoc. Tvrzení žalované o její invaliditě soud shledal souladným s obsahem zprávy od [obec] správy sociálního zabezpečení v [obec], kterou si vyžádal. V této zprávě postihující stav ke dni [datum] se uvádí, že paní žalovaná pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v nezabavitelné výši 6 359 Kč měsíčně. (viz č.l.: [číslo]). K této zprávě žalovaná uvedla, že od [datum] došlo k nepatrnému zvýšení jejího invalidního důchodu na částku 6 625 Kč měsíčně. (viz protokol na č.l.: 28). 7.Žalobkyně prokazovala tvrzení uvedená v žalobě listinnými důkazy, které soud při jednání dne [datum] v přítomnosti žalované provedl a na jejichž základě zjistil tento skutkový stav: K uzavření pojistné smlouvy [číslo] došlo dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou za pomoci komunikace na dálku, kdy předmětem pojištění byla odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla, a to osobního automobilu žalované tovární značka [anonymizována dvě slova] s [registrační značka], ve které se žalovaná zavázala platit žalobkyni pojistné ve výši 5 000 Kč ročně. To žalovaná nezpochybnila. Dále soud zjistil, že žalovaná akceptovala též pojistné podmínky žalobkyně a že se seznámila s obsahem INFORMACE pro budoucí klienty žalobkyně. Rovněž toto žalovaná nečinila pochybným. Z výpisu z účetní evidence žalobkyně k průběhu placení pojistného pak soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni na pojistném dne [datum] částku 1 350 Kč, že až do [datum], kdy žalovaná zaplatila žalobkyni na dlužné pojistné částku ve výši 105 Kč, k žádné další úhradě pojistného ze strany žalované nedošlo. Žalovaná před soudem nezpochybnila tvrzení žalobkyně o tom, že za období od [datum] do [datum], kdy pojistný vztah skončil z důvodu nezaplacení pojistného, žalobkyni dluží na pojistném částku ve výši 1 788 Kč. Nebylo proto třeba ohledně výše dlužné částky provádět další dokazování, neboť stejná výše dluhu na pojistném je vykazována i v účetní evidenci žalobkyně, která v období od [datum] do [datum] poskytovala žalované pojistnou ochranu na pojištěné vozidlo. Ohledně vozidla žalovaná uvedla, že je prodala, že však nebyla schopna úředně dokončit vyřazení vozidla z evidence motorových vozidel, protože neměla u sebe státní poznávací značku a průvodní dokumenty k vozidlu. V současné době by žalovaná kvůli svým zdravotním potížím ani vozidlo řídit nemohla. Dokazování soud doplnil o vyčíslení požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, do kterého neměla žalovaná žádné námitky. Takto soud uzavřel, že bylo prokázáno, že částku 1 788 Kč žalovaná žalobkyni na pojistném za období od [datum] do [datum] dluží a že v tomto období byla žalobkyně i žalovaná obě vázány ujednáním v pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum]. 8.Na základě skutkového stavu uvedeného pod bodem 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí soud ve věci rozhodl. Po stránce právní pak soud vycházel z ust. § 3 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb., tj. zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zák.č. 168/1999 Sb.“), ve kterém je stanoveno, že pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem., přičemž podle ust. § 3 odst. 2 téhož zákona je pojistníkem především vlastník vozidla. Žalovaná potvrdila, že jako vlastník vozidla tov.značka [anonymizována dvě slova] s [registrační značka] za pomoci techniky na dálku dne [datum] se žalobkyní smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z provozu tohoto vozidla podle ust. § 3 a násl. zák.č. 168/1999 Sb. uzavřela a že do [datum] byla ujednáním obsaženým v této smlouvě vázána. S poukazem na ust. § 1 odst. 3 zák.č. 168/19999 Sb., které odkazuje na úpravu pojištění v zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „zák.č. 89/2012 Sb.“), pak soud dále vycházel zejména z ust. § 2782 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., ve kterém je zakotveno, že žalobkyně jakožto pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. V daném případě z provedeného dokazování vyplývá, že podle pojistné smlouvy [číslo] kterou soud shledal za platně uzavřenou a závaznou, byla žalovaná povinna žalobkyni hradit pojistné až do [datum], kdy byl pojistný vztah ukončen, že za období od [datum] do [datum] žalovaná pojistné nezaplatila a že tedy dluží žalobkyni za toto období na pojistném částku ve výši 1 788 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalované s poukazem na ujednání ve smlouvě a dále s poukazem na ust. § 2782 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., aby tato částku 1 788 Kč žalobkyni zaplatila. Vyhověl žalobě i v případě nároku žalobkyně na zaplacení požadovaných kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, které žalobkyně uplatnila k zaplacení v souladu s ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále ve spojení s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb., neboť se zaplacením pojistného byla žalovaná nesporně v prodlení. Žalobě tedy soud vyhověl v celém rozsahu. (viz výrok sub. I – písm.a/). 9. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení