16 C 306/2020-46 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 516 Kč, kterou specifikovala tak, že jedná o jednu jízdní přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dále o jízdné ve výši jedenkrát 16 Kč. Poukazovala na to, že se jedná o částky která byly žalované vyúčtovány k zaplacení, když byla tato kontrolorem právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s., [IČO], na lince [číslo] městské hromadné dopravy v [obec] jedenkrát přistižena jako cestující bez platné jízdenky, která ani dodatečně vyúčtovanou jízdní přirážku k jízdnému a jízdné nezaplatila. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit zákonný roční úrok z prodlení ve výši, jak je specifikována ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí. Argumentovala tak, že se stala vlastníkem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s její právní předchůdkyní dne [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. 2.Žalovaná zůstala ve věci samé bez vyjádření. K jednání se dne [datum] bez uvedení důvodu nedostavila. O odročení jednání nepožádala. [příjmení] důkazní návrhy nepodala. Zůstala nadále zcela nečinným účastníkem řízení. Soud proto v případě žalované postupoval podle ust. § 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti s tím, že vycházel z obsahu listinných důkazů, které mu předložila žalobkyně. 3.Žalobkyně se účasti na jednání vzdala a navrhla, aby soud provedl listinné důkazy, které mu již předložila. Na podané žalobě trvala v celém rozsahu, protože částku 1 516 Kč s příslušenstvím jí žalovaná doposud dobrovolně neuhradila. (viz č.l.: [číslo]). 4.Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků z důvodů výše zmíněných. Potřebná skutková zjištění čerpal z provedených důkazů listinných. Z obsahu zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] číslo: [číslo] zjistil, že žalovaná v uvedený den užila k osobní přepravě linku [číslo] městské hromadné dopravy v [obec], kterou provozuje [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s. Byla podrobena kontrole na zaplacení jízdného, při které bylo zjištěno, že cestuje bez platného jízdního dokladu, přičemž jízdné činilo 16 Kč podle Tarifu jízdného městské hromadné dopravy. O tom byl sepsán kontrolorem [anonymizována dvě slova] [územní celek] zápis, ve kterém je uvedeno, že totožnost žalované byla zjištěna z občanského průkazu číslo: [číslo]. V zápisu je výslovně uvedeno, že byla provedena i kontrola, zda je zachována fyzická podoba kontrolované osoby na její podobence v občanském a kontrolované osoby. V daném případě bylo konstatováno, že osoba na fotografii v občanském průkazu a kontrolovaná osoba mají shodnou vizáž. Obsah zápisu o provedené přepravní kontrole žalovaná schválila svým vlastnoručním podpisem, kterým současně také potvrdila, že převzala i tzv. Poučení cestujícího, jímž byla instruována, kdy a jakým způsobem může dlužné jízdné a vyúčtovanou jízdní přirážku provozovateli městské hromadné dopravy v [obec] zaplatit. Při kontrole dne [datum] žalovaná uvedla, že bydlí v [obec], ul. [ulice a číslo] výpisu z technologického centra [stát. instituce] bylo ohledně místa bydliště žalované zjištěno, že tato byla přihlášena na uvedené adrese k pobytu jen do [datum]. Dnem [datum] byl žalované [stát. instituce] pobyt na uvedené adrese zrušen s tím, že od [datum] tato vykazuje v evidenci o pobytu bydliště na adrese: [adresa], což je adresa sídla [stát. instituce]. V souvislosti se zrušením trvalého pobytu žalované ke dni [datum] na adrese: [adresa žalované], byl také ke dni [datum] zrušen podle zákona č. 328/1999 Sb., tj. zákon o občanských rpůkazecho občanských průkazech, také občanský průkaz žalované č.: [číslo]. Žalovaná proto při kontrole dne [datum] již prokazovala svou totožnost neplatným, respektive již zrušeným občanským průkazem. Z účetní evidence žalobkyně jednoznačně vyplývá, že částku 1 516 Kč na jízdní přirážce a jízdném žalovaná doposud žalobkyni dobrovolně nezaplatila původnímu věřiteli ani žalobkyni jakožto věřiteli stávajícímu, když tato se stala vlastníkem pohledávky za žalovanou na základě postupní smlouvy ze dne [datum]. Změna věřitele byla žalované oznámena písemně, takže tato měla vědomost o tom, komu a kam má dlužnou částku uhradit. Žalovaná zůstala ve vztahu k žalobkyni zcela nečinnou. Na tzv. předžalobní výzvu neodpověděla a částku 1 516 Kč doposud neuhradila. 5.Na základě výše uvedených skutkových zjištění, která mají oporu v obsahu provedených důkazů listinných, bylo v předmětné věci rozhodnuto. 6.Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a z dopadajících ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve vztahu k jistině ve výši 1 500 Kč na jízdní přirážce, dále pak k jízdnému ve výši 16 Kč, jakož i z ustanovení § 1968 ve spojení s ust. § 1970 o.z. a dále ve spojení s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. v případě požadovaného příslušenství pohledávky, tj. zákonného ročního úroku z prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně domáhat se zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím pak vyplývá z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jakož i z ust. § [číslo] ve spojení s ust. § 1880 občanského zákoníku, z nichž vyplývá právo věřitele postoupit pohledávku nebo její část smlouvou jako postupitel jiné osobě (postupníkovi), přičemž postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Důsledně uvedeným závěrům skutkovým a jejich právnímu posouzení pak soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a žalované uložil zaplatit dlužné jízdné, jízdní přirážku a zákonný úrok z prodlení; vše k rukám žalobkyně, jakožto stávajícímu vlastníku pohledávky. (viz výrok sub. I). 7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání žaloby, za což mu náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm.a),b),c) vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. činící částku 189 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku 1 489 Kč (tj. 400 Kč náhrada za soudní poplatek plus 1 089 Kč jako odměna za právní zastoupení advokátem). Žalované, která v řízení zcela podlehla, bylo proto uloženo, aby zaplatila žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II). 8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.