16 C 352/2019-57 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 5 926,75 Kč, kterou specifikovala tak, že se jedná o neuhrazenou jistinu půjčky, kterou žalované poskytla na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 146,79 Kč, dále kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 411,01 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z jistiny ve výši 5 956,75 Kč za období od [datum] do zaplacení, dále smluvní úrok z prodlení ve výši 21 % ročně z jistiny ve výši 5 926,75 Kč od [datum] do zaplacení. Argumentovala tak, že v uvedeném rozsahu žalovaná svou povinnost ze smlouvy o půjčce nesplnila vůči [právnická osoba], a ani vůči žalobkyni, která se stala věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo žalované písemně oznámeno dne [datum]. 2.K návrhu žalobkyně soud vydal dne [datum] pod č.j.: EPR [číslo] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl v celém rozsahu. (viz č.l.: 8). 3.Elektronický platební rozkaz č.j.: EPR [číslo] byl žalované spolu s žalobou doručen do vlastních rukou dne [datum] na adresu: [adresa žalované] (viz doklad o doručení připojený na č.l.: 8). Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne [datum] odpor, který soudu došel dne [datum] (viz č.l.: 11 a obálka na č.l.: 11a). V důsledku podaného odporu byl elektronický platební rozkaz ze zákona zrušen v celém rozsahu s tím, že soud ve věci rozhodne při jednání (srov. ust. § 174a) odst. 3 ve spojení s ust. § 174 odst. 2 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 4.V odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná na svou obranu uvedla, že v roce 2016 měla na půjčku od společnosti„ Provident“ doplatit částku 7 562 Kč, a to do července. Osobně do společnosti„ Provident“ volala a řekla, že částku doplatí nejpozději do října 2016, že s tím oni souhlasili. Dále uvedla, že dluh 7 562 Kč zaplatila dne [datum]. Na to jí prý oznámili, že nemusí platit žádný úrok. V té době byla na mateřské dovolené a její sociální postavení bylo samoživitelka. (viz č.l.: 11). 5.Žalobkyně na obranu žalované v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu reagovala podáním ze dne [datum] tak, že potvrdil existenci platby od žalované ve výši 7 562 Kč, kterou vykazuje od [datum]. Žalobkyně namítla, že částku 7 562 Kč jí měla žalovaná zaplatit do [datum], což tato neučinila, ač k tomu byla v Oznámení o postoupení pohledávky písemně vyzvána. Dále žalobkyně namítala, že k úhradě uplatněné pohledávky žalovanou před podáním žaloby písemně vyzvala tzv. předžalobní výzvou, aby tato provedla úhradu nejpozději do [datum]. Žalobkyně potvrdila existenci telefonického kontaktu ze strany žalované dne [datum], jakož i skutečnost, že tehdy žalovaná uvedla, že má pohledávku ze smlouvy o půjčce č.: [číslo] uhrazenou. Tehdy žalobkyně reagovala tak, že pohledávku žalovaná neuhradila ve lhůtě uvedené v oznámení o postoupení pohledávky a že se proto pohledávka navýšila o příslušenství. V této fázi hovor vypadl. Žalovaná už znovu žalobkyni nekontaktovala. (viz podání žalobkyně na č.l.: [číslo]). 6.Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], a to dne [datum]. Na předvolání k tomuto jednání reagovala žalobkyně svým podáním ze dne [datum], ve kterém omluvila svou neúčast na jednání s tím, aby soud jednal v její nepřítomnosti, že na podané žalobě nadále trvá v nezměněném rozsahu, odkazuje na předložené listinné důkazy, které doplnila o listinu označenou jako„ Uznání dluhu ze dne [datum]“, ve kterém tehdy žalovaná uvedla, že její tehdejší dluh na půjčce ze smlouvy [číslo] činil částku 10 962 Kč, kterou žalovaná uznala písemně co do důvodu i co do výše. (viz podání žalobkyně na č.l.: [číslo] a jeho příloha na č.l.: 30). Z důvodu pandemie vyvolané covidem 19 bylo jednání nařízené na [datum] odvoláno z důvodu nařízené coronavirové karantény. (viz záznam na č.l.: 32 a dále protokol na č.l.: 33). 7.Z důvodu přetrvávajícího rozporu v tvrzeních žalobkyně a žalované, kdy žalovaná tvrdila, že svou povinnost zaplatit žalobkyni podle smlouvy o půjčce celkem částku 14 687 Kč splnila, protože poslední úhradou byla částka 7 562 Kč poukázaná složenkou na příslušný účet dne [datum], zatímco žalobkyně tvrdila opak, že žalovaná jí nadále dluží na jistině částku 5 926,75 Kč a že nadále trvá také nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 21 % ročně a nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně, vyrozuměl soud žalobkyni o svém předběžném právním názoru na věc. (viz č.l.: 37). 8.Na usnesení soudu č.j.: 16 C 352/2019-37, ze dne 1.6.2020, reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že podle smlouvy ze dne [datum] byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 8 000 Kč, že tuto částku se žalovaná zavázala věřiteli zaplatit postupně spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky v celkové výši 6 687 Kč v 60-ti týdenních splátkách po 245 Kč s tím, že poslední splátka bude činit částku 232 Kč. Žalovaná tedy měla zaplatit věřiteli na jistině půjčky a na poplatku za poskytnutí půjčky celkem částku 14 687 Kč. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila do doby postoupení pohledávky žalobkyni, tzn. do [datum] částku ve výši 7 125 Kč, takže dlužila ke dni postoupení pohledávky na jistině půjčky a na poplatku za poskytnutí půjčky částku ve výši 7 562 Kč (tj. 14 687 – 7 125 = 7 652). Žalobkyně tvrdila, že ujednání ve Smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce o zápočtu splátek na jistinu a poplatek ji zavazovalo jen v případě, že by žalovaná smluvní podmínky neporušila. Žalobkyně proto platbu 7 562 Kč, která jí od žalované došla [datum], vyúčtovala nejprve na úhradu příslušenství, a to kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení splatného do [datum] ve výši 1 556,96 Kč, dále na úhradu kapitalizovaného smluvního úroku splatného do [datum] ve výši 4 369,79 Kč, dále na nedoplatek poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 1 591,01 Kč, což je celkem 7 517,76 Kč. Zbývající částku ve výši 44,24 Kč pak žalobkyně vyúčtovala na úhradu jistiny půjčky s tím, že tato proto zůstala dosud neuhrazena v rozsahu částky 5 926,75 Kč. Argumentovala tak, že takový postup zákon č. 40/1964 Sb., tj. občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen„ zák.č. 40/64 Sb.“) sice neupravoval, ale ani jej nezakazoval. (viz podání žalobkyně na č.l.: [číslo]). Další podání žalobkyně ze dne [datum] již z hlediska skutkových tvrzení žalobkyně k věci nic nového nepřineslo. (viz č.l. 45-46). K jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. (viz omluva na č.l.: [číslo]). 9.Žalovaná, která se k jednání dne [datum] osobně dostavila, uvedla, že s argumentací žalobkyně uvedenou v jejích písemných podáních výše již zmíněných nesouhlasí. Předložila soudu k provedení důkazu ústřižek složenky podací číslo: [číslo] s podacím datem [datum] na částku 7 562 Kč, což byla výše dluhu na jistině uvedená v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], takže muselo být žalobkyni zcela zřejmé, že žalovaná hradí jistinu půjčky a nedoplatek poplatku za poskytnutí půjčky. Dále poukazovala na skutečnost, že platbu 7 562 Kč odeslanou složenkou podanou na poště dne [datum] na účet uvedený na složence označila správným variabilním symbolem: [číslo], který však napsala nedopatřením do kolonky specifický symbol. Jednalo se však o platbu, která byla pro příjemce identifikovatelná, jak z hlediska její výše, tak i důvodu plnění. Uvedla, že z článku 7 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce nevyplývá žádné oprávnění pro žalobkyni, aby vyúčtovala platby nejprve na úhradu příslušenství, tzn. smluvního úroku a úroku z prodlení a až naposledy na úhradu jistiny. Dále uvedla, že smlouva o půjčce ze dne [datum] byla svou povahou smlouvou spotřebitelskou, což vylučovalo, aby se na ni vztahoval obchodní zákoník. 10.Z výše uvedených stanovisek žalobkyně a žalované vyplývá, že základ sporu se týká zjištění, co konkrétně žalovaná hradila žalobkyni platbou ve výši 7 562 Kč, připsanou na účet žalobkyně dne [datum]. K tomu proto soud zaměřil dokazování. 11.Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně – tj. [právnická osoba] – a žalovanou zjistil, že na základě této smlouvy obdržela žalovaná půjčku ve výši 8 000 Kč. Tuto půjčku se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit spolu s poplatkem za její poskytnutí v celkové výši 6 687 Kč v 60-ti týdenních splátkách po 245 Kč s tím, poslední splátka bude činit 232 Kč. Žalovaná se tak zavázala zaplatit celkem právní předchůdkyni žalobkyně celkem ve výši 14 687 Kč. Splátky se pak zavázala platit na účet [právnická osoba]: [bankovní účet] a označovat je variabilním symbolem: [číslo] a specifickým symbolem: [číslo] Součástí smlouvy o půjčce byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. V článku 3 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo stanoveno, že výpůjční úrok