Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 330

§ 330 obchodní zákoník – Pravidla pro určení

Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 330 Obchodního zákoníku upravuje pravidla pro určení, který z více závazků se považuje za splněný, pokud dlužník plní jen část celkové dlužné částky, a stanoví pořadí započítávání plnění u peněžitých závazků. Pokud dlužník dluží věřiteli více věcí nebo peněz a plní jen část, může sám určit, který závazek plní. (§ 330 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)

Klíčová fakta

  • Týká se: dlužník, věřitel
  • Judikatura: na § 330 odkazuje 112 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od
  • Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství.

(2) Při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

(3) Má-li dlužník vůči věřiteli několik peněžitých závazků a dlužník neurčí, který závazek plní, placení se týká nejdříve závazku, jehož splnění není zajištěno nebo je nejméně zajištěno, jinak závazku nejdříve splatného.

(4) Placení se týká náhrady škody teprve, když byl splněn peněžitý závazek, z jehož porušení vznikla povinnost k náhradě škody, pokud dlužník neurčí účel placení.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud dlužník dluží věřiteli více věcí nebo peněz a plní jen část, může sám určit, který závazek plní.
  • Jestliže dlužník neurčí, který závazek plní, splní se nejdříve ten závazek, který měl být zaplacen jako první (je nejdříve splatný), a to nejprve jeho příslušenství (např. úroky z prodlení).
  • U peněžitých závazků se placení přednostně započítává na úroky a teprve poté na samotnou dlužnou částku (jistinu), pokud dlužník neurčí jinak.
  • Má-li dlužník více peněžitých závazků a neurčí, který plní, započte se placení nejdříve na závazek, který není zajištěn nebo je zajištěn nejméně, jinak na závazek nejdříve splatný.
  • Náhrada škody se uhradí až poté, co je splněn peněžitý závazek, jehož porušením škoda vznikla, ledaže dlužník určí, že platí náhradu škody.

Na co si dát pozor

  • Dlužník má možnost ovlivnit, který závazek bude splněn, pokud to výslovně určí při plnění.
  • Pokud dlužník neurčí účel platby, zákon stanoví přesná pravidla, jak se plnění započítá, což může mít dopad na výši úroků nebo na to, který závazek zůstane nesplněný.
  • Při plnění peněžitého závazku se automaticky přednostně hradí úroky, což je důležité pro dlužníka, který by chtěl primárně snížit jistinu.
  • Náhrada škody má přednost až po splnění původního peněžitého závazku, pokud dlužník neurčí jinak.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 330

112
NS
Nejvyšší soud
22. 10. 2024
NS
Nejvyšší soud
24. 9. 2024
NS
Nejvyšší soud
30. 11. 2023
ÚS
Ústavní soud
6. 8. 2019
ÚS
Ústavní soud
27. 2. 2018
ÚS
Ústavní soud
10. 2. 2015
NSS
Nejvyšší správní soud
5. 3. 2013
NSS
Nejvyšší správní soud
19. 2. 2013
NSS
Krajský soud v Ústí nad Labem
26. 3. 2012
Trend citací § 330 v rozhodnutích
15161718192021222324

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 330 zákona 513/1991 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 330

Z tohoto pohledu pak ztrácí význam argumentace žalované stran započtení, neboť závazek zde zanikl nikoli započtením, jež je zvláštním způsobem zániku nesplněné pohledávky (§ 1982 o. z.), nýbrž právě splněním (§ 1908 odst. 1 o. z.). Odvolací soud poukázal také na § 330 odst. 1 obch. zák., podle nějž je to dlužník, kdo určuje, co je plněno.

25 Cdo 285/2024 · Nejvyšší soud · 22. 10. 2024

Byť se v označeném rozhodnutí Nejvyšší soud vyjadřoval k aplikaci § 330 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou nadále použitelné jeho závěry, že určí-li dlužník při plnění dostatečně srozumitelně, na jakou svou dílčí povinnost (tj. zda na jistinu nebo na příslušenství) plní, je toto určení rozhodující a věřitel tomu nemůže odporovat; pouze pokud dlužník neurčí, na co plní, nastupuje pořadí určené zákonem.

33 Cdo 1642/2024 · Nejvyšší soud · 24. 9. 2024

ÚS 1/10, dovodil, že povinní uzavírali úvěrovou smlouvu jako spotřebitelé, byli označeni jménem a rodným číslem, jednalo se o neúčelový úvěr, a tudíž z ničeho neplyne, že by se jednalo o podnikatele, a že „je třeba vycházet ze zákonné úpravy § 330 odst. 2 obchodního zákoníku, kdy povinní si (do doby zahájení exekuce) výslovně určili, které dílčí splátky jsou plněním na jistinu dluhu“.

21 Cdo 172/2023 · Nejvyšší soud · 30. 11. 2023

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 99f Transparentnost kolektivní správy (Zákon o právu autorském, o právech souvi)§ 516 Snížení základního kapitálu (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 48 Pravidla pro určení výše kapitálu samosprávné (Vyhláška o bližší úpravě některých pravi)§ 8 (Nařízení vlády o výši a podmínkách odměň)§ 8 (Nařízení vlády o výši a podmínkách odměň)