16 C 366/2019-54 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobce se žalobou, podanou dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 28 283 Kč a jako příslušenství pohledávky pak žádal zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši a za období, jak je stanoveno ve výroku pod bodem I tohoto rozhodnutí. Argumentoval tak, že částku 28 283 Kč se žalovaný zavázal žalobci zaplatit v Dohodě o narovnání, kterou tito spolu písemně uzavřeli dne [datum], přičemž celá částka měla být zaplacena žalobci do [datum]. Poukazoval na skutečnost, že podpisy obou účastníků na Dohodě o narovnání byly úředně ověřeny, takže není dán důvod k pochybnostem o pravosti listiny a dále ani k pochybnostem o jejím obsahu. Žalobce uvedl, že před podáním žaloby žalovaného písemně vyzval k zaplacení částky 28 283 Kč výzvou ze dne [datum], na kterou mu však žalovaný na dlužnou částku doposud nic neuhradil. Účasti na soudním jednání dne [datum] se žalobce vzdal a souhlasil s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. 2.Žalovaný, který byl k soudnímu jednání stanovenému na den [datum] včas a řádně předvolán, se k jednání bez udání důvodu nedostavil. O odročení jednání nepožádal. [příjmení] důkazní návrhy neoznačil a soudu nepředložil. Žalovaný nereagoval ani na výzvu soudu k podání písemného vyjádření k uplatněnému nároku. (viz č.l.: 36 a č.l.: 38 a dále č.l.: 47 a č.l.50-51). V případě žalovaného tedy soud postupoval podle ust. § 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu. 3.Žalobce prokazoval tvrzení uvedená v žalobě listinnými důkazy, a to především listinou označenou jako„ Dohoda o narovnání“, kterou tento uzavřel písemně s žalovaným dne [datum]. Z obsahu této listiny soud zjistil, že účastníky této dohody byli žalobce a žalovaný, že v dohodě o narovnání účastníci spolu upravili povinnost žalovaného k zaplacení částky ve výši 28 283 Kč, kterou v minulosti žalobce poskytl žalovanému ze svých finančních prostředků jako zápůjčku k překlenutí tíživé finanční situace žalovaného v době, kdy byl tento ještě zaměstnán u [právnická osoba] Žalobce argumentoval tak, že se nejednalo o finanční prostředky této společnosti, že je proto aktivně legitimován k vymáhání částky 28 283 Kč on jakožto fyzická osoba. To žalovaný nezpochybnil. V dohodě o narovnání se žalovaný zavázal zaplatit žalobci dlužnou částku 28 283 Kč ve splátkách a termínech specifikovaných v bodu 4.1 a to tak, že celá částka měla být zaplacena dne [datum]. Obsah dohody o narovnání žalovaný schválil svým vlastnoručním podpisem, který byl úředně ověřen na ověřovacím pracovišti [anonymizováno] s.p. To žalovaný rovněž nezpochybnil. Taktéž žalovaný nerozporoval tvrzení žalobce o tom, že mu dosud na částku 28 283 Kč žalovaný neposkytl dobrovolně žádnou úhradu a že je se zaplacením této částky nadále v prodlení. (viz č.l.: [číslo]). Z tzv. předžalobní výzvy pak soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 28 283 Kč ještě dopisem ze dne [datum], na který mu však žalovaný neodpověděl. (viz č.l.: [číslo]). Ze zpráv z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný vykazuje svoje úřední bydliště na adrese: [adresa žalovaného], že jinou adresu bydliště nemá u Ministerstva vnitra ČR evidovánu (viz – č.l.: 13, 19, 23, 39, 43). Dle zjištění soudu u [anonymizována dvě slova] [země] v [obec] se žalovaný nenachází ani ve výkonu trestu odnětí svobody, ani ve vazbě či v zadržovací detenci (viz – č.l.: 20, 24, 40, 49). Žalobce nenavrhoval důkaz výslechem žalovaného a nežádal ani, aby soud provedl důkaz výslechem žalobce samého. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění, která soud učinil zejména z obsahu Dohody o narovnání, dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci není dalších důkazů třeba. 4.Po stránce právní se soud zabýval úvahou o platnosti a závaznosti Dohody o narovnání uzavřené dne [datum] (dále jen„ Dohoda“), přičemž vzal v úvahu, že uzavřením této Dohody žalobce i žalovaný projevili oba vůli ve shodě s ust. § 1903 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“), mezi nimi již existující závazek žalovaného vůči žalobci týkající se vrácení zápůjčky ve výši 28 283 Kč poskytnuté žalovanému na zaplacení nájemného a na zajištění obživy jeho rodiny v době, kdy tento byl ještě zaměstnán u [právnická osoba], nahradit závazkem novým, ve kterém je na jisto postaveno, že částku 28 283 Kč žalovaný dluží opravdu žalobci (viz znění článku 3 Dohody), přičemž v článku 4 Dohody účastníci také nově upravili, že částku 28 283 Kč žalovaný zaplatí žalobci postupně ve splátkách po 7 000 Kč měsíčně, a to v období od [datum] do [datum]. Pro případ prodlení se splátkami se účastníci dohodli, že žalovaný ztratí výhodu splátek (viz článek 4 bod 5 Dohody). Obsah Dohody schválili žalobce i žalovaný každý svým vlastnoručním podpisem, který byl úředně ověřen u obou na ověřovacím pracovišti [anonymizováno], s.p. Z obsahu Dohody o narovnání pak jednoznačně vyplývá, že v době jejího uzavření již závazek žalovaného k zaplacení částky 28 283 Kč existoval a že nadále jako nesplněný trval. Soud proto dospěl k závěru, že Dohoda o narovnání ze dne [datum] je ujednáním platným a pro oba účastníky také závazným a zcela souladným s ust. § 1903 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. Z provedeného dokazování pak jednoznačně vyplynulo, že žalovaný svůj závazek založený Dohodou o narovnání vůči žalobci doposud nesplnil ani zčásti, protože mu částku 28 283 Kč tento nadále dluží v plné výši a je s její úhradou v prodlení. Soud proto shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu. Uložil proto žalovanému s poukazem na ujednání v Dohodě o narovnání a dále s poukazem na ust. § 1903 zák.č. 89/2012 Sb., aby tento zaplatil žalobci částku 28 283 Kč v plné výši jakožto svůj dosud nesplněný závazek vůči žalobci. Vyhověl žalobě též v případě nároku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, protože žalovaný v dohodnutých termínech splatnosti svou platební povinnost vůči žalobci nesplnil, přičemž jeho prodlení se zaplacením jistiny nadále pokračuje. Právo žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení pak soud dovodil z ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., ve kterých je zakotveno právo žalobce jakožto věřitele na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše byla uplatněna v daném případě v souladu s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. /viz výrok sub. I/. 5.Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení, a to dle principu úspěchu ve věci zakotveného v ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu. V daném případě měl plný úspěch ve věci žalobce. Tento žádal zaplatit na nákladech řízení na zaplaceném soudním poplatku částku ve výši 1 415 Kč. Dále žádal zaplatit odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při vyhlášení rozsudku soud postupoval podle ust. § 151 odst. 1 a odst. 5 občanského soudního řádu, když vyhlásil, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v plné, která bude určena až v písemném vyhotovení rozhodnutí. Žalobce specifikoval náklady vynaložené na své zastoupení advokátem před soudem prvního stupně v písemném podání ze dne [datum], ve kterém odkázal také na jeho přílohy. Výše odměny za zastoupení žalobce advokátem před soudem prvního stupně byla stanovena podle vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Z ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. vyplývá, že zástupci žalobce náleží odměna za jeden úkon právní služby ve výši 2 260 Kč úkon. Z obsahu spisu vyplývá, že zástupce žalobce vykonal pro žalobce celkem 3,5 úkonu právní služby (tj. jednoduchá předžalobní výzva. Dále příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast zástupce žalobce na soudním jednání dne [datum]), za což mu náleží odměna ve výši 7 910 Kč, která byla podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. zvýšena o 3,5 paušální náhrady po 300 Kč, tedy o částku 1 050 Kč. V souvislosti s osobní účastí na soudním jednání dne [datum] žádal zástupce žalobce uhradit podle ust. § 14 odst. 1 písm.a) a odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. ještě náhradu za ztrátu času v rozsahu 6-ti půlhodin s náhradou ve výši 100 Kč jedna půlhodina, to je částku 600 Kč. Dále žádal zástupce žalobce nahradit v souvislosti se svou osobní účastí na jednání dne [datum] ještě náhradu cestovních výdajů podle ust. § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/96 Sb., které vyčíslil v částce 1 092,50 Kč, a to za situace, kdy k jízdě bylo užito osobního automobilu s [registrační značka] a kdy byla ujeta vzdálenost ve směru [obec] – [obec] a [obec] – [obec] celkem 195,2 km, takže náhrada za amortizaci vozidla činila částku 858,88 Kč a náhrada za spotřebu pohonných hmot pak činila s ohledem na technické parametry užitého vozidla a cenu paliva částku ve výši 233,62 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činila odměna za právní zastoupení žalobce advokátem před soudem prvního stupně částku ve výši 10 652,50 Kč. Právní z