32 C 129/2021-49 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 23.201,44 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 21.422,08 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru – [anonymizováno]“, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] (nyní vystupující pod obchodní jménem [právnická osoba]), se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr povoleného limitu – [anonymizováno] ve výši 12.000 Kč na běžném účtu č. [bankovní účet], který právní předchůdce žalobce pro žalovanou založil a vedl na základě„ Smlouvy o bankovních produktech a službách“ ze dne [datum] uzavřené mezi týmiž účastníky. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách – dohodnutým způsobem, a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a ke dni [datum] odstoupil od smlouvy, pohledávku zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 23.201,44 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru 21.422,08 Kč a úroky z prodlení 1.779,36 Kč. Dále žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, které byly specifikovány výše. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Protokol [číslo] – Seznam postoupených pohledávek, v němž je pod řadovým [číslo] uvedena pohledávka za žalovanou pod číslem smlouvy, které odpovídá číslu účtu bez lomítka, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum], Potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Smlouvou o bankovních produktech a službách uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] měl soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena tato smlouva o běžném účtu, resp. v terminologii současně účinného občanského zákoníku smlouva o účtu. Listinou nazvanou:„ Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 19. 4 2010“ ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši poskytnutého úvěru 12.000 Kč poskytnutého formou povoleného limitu - [anonymizováno], délku poskytnutí úvěru – na neurčito s tím, že výše povoleného limitu může být upravována na základě žádosti klienta i prostřednictvím elektronické instrukce, úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 32,5 % a celková částka, kterou měl spotřebitel zaplatit je 12.854 Kč. Sazebníkem cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele měl soud za prokázaný obsah tohoto sazebníku a ceny jednotlivých služeb spojených s úvěrem. Oznámením o otevření úvěrového účtu ke splacení [anonymizováno] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně žalované oznámil otevření úvěrového účtu. Ukončením poskytování produktu [anonymizováno] k Běžnému účtu č. [bankovní účet] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně žalované oznámil ukončení poskytování kontokorentního úvěru – [anonymizováno]. Výpisem z úvěrového účtu ze dne [datum] s konečnou výší zůstatku - 23.201,44 Kč měl soud za prokázané strukturu a výši dluhu. Oznámením o zesplatnění ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně od úvěrové smlouvy odstoupil a toto oznámení zaslal žalované na adresu jejího tehdejšího trvalého bydliště. Výzvou k uhrazení závazku – předžalobní upomínkou ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba a rovněž fakt, že tato výzva se žalované dostala do její dispozice. Žádostí o povolení debetního zůstatku ze dne [datum] měl soud za prokázané, že to byla žalovaná kdo o povolení debetního zůstatku, tzn. o poskytnutí úvěru, právního předchůdce žalobce požádala. Potvrzením o výši příjmu ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované Vysvětlením některých pojmů používaných ve standartní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno] měl soud za prokázaný obsah této listiny. Svazkem výpisů z úvěrového účtu žalované 14 kusů z let 2018 až 2020 měl soud za prokázaný průběh čerpání a splácení úvěru žalovanou. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12.000 Kč, zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas dohodnutým způsobem, resp. v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce svému závazku poskytnout žalované úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. Z obsahu spisu a výše podrobně rozebraných listinných důkazů je zřejmé, že žalobce řádně zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost. V době uzavření smlouvy nebyla proti žalované vedena žádná řízení E ani EXE. 6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 5.139,80 Kč (počítané ze základu pro výpočet nákladů řízení tj. z jistiny ve výši 21.422,08 Kč). Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 929 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 2.880 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a za jeden úkon právní služby 1.980 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po 100 Kč