32 C 188/2021-56 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 959,45 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu do 30 dnů od čerpání úvěru, splatnost úvěru nastala ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 12.000 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 8.000 Kč, smluvní pokutou 4.000 Kč a paušální náhradou nákladů na upomínání 150 Kč, kterou však žalobce jak v žalobě, tak v částečném zpětvzetí žaloby nazývá kapitalizovanými úroky. Dále žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 4. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne [datum], že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] na částku 8.000 Kč – podepsaná – touto listinou měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši úvěru, výši úroků 0 % ročně a splatnost do 30 dnů. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] – podepsaný – touto listinou měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně seznámil žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru s veškerými parametry úvěru. Listina nazvaná: KIZAP [číslo] – touto listinou měl soud za prokázané rovněž výši uvedené parametry úvěru, přičemž se jednalo pouze o interní dokument právního předchůdce žalobce. [ulice] podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově – touto listinou měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Upomínka ze dne [datum], Opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] a Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] – těmito listinami měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu. Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] učiněná zástupcem žalobce + Podací arch ze dne [datum] – touto listinou měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval řádně žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby. Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána. 6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 14.357 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení (celkem do dne vyhlášení rozsudku 10.207,65 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 71,1 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalovaného tak činil 28,9 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobci přiznal ve výši 42,2 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily 2.071 Kč (vzhledem k tomu, že žalobce podává opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech žaloby na ustáleném vzoru použil soud ohledně nákladů řízení ustanovení § 14b advokátního tarifu), tzn., že soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 873,96 Kč. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 750 Kč za dva a půl úkonu právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud považuje za vhodné připomenout, že ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, jímž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšnému žalobci, v němž byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 221 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.