39 C 271/2020-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], jako obchodník s elektřinou dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo] s tím, že žalovanému zajistila veškeré předpoklady pro plynulý odběr dodávané elektřiny. Za období od [datum] do [datum] vystavila tato společnost žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku 1 151 Kč. Žalovaný neuhradil dluh ani z části. Žalovaný je v prodlení se zaplacením úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury. Za období od [datum] do [datum] vystavila tato společnost žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku 1 384 Kč. Žalovaný neuhradil dluh ani z části. Žalovaný je v prodlení se zaplacením úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury. Datum splatnosti byl stanoven v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, jimiž se vztah účastníků řídí a podle nichž splatnost faktury nastává 15. dne od jejího vystavení. V souvislosti s odpojením z důvodu prodlení s úhradou smluvních závazků vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní poplatek 820 Kč (čl. III, čl. II všeobecných obchodních podmínek a ceníku). Dále byl žalovanému vyfakturován smluvní poplatek ve výši 380 Kč (4 x 95 Kč) podle čl. II bod 7c, čl. VI písm. 2a všeobecných obchodních podmínek a ceníku. 2. Zástupce žalobkyně se k jednání omluvil. Žalovaný se omluvil opožděně. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Mezi [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny oprávněnému zákazníkovi se všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem, která byla předložena s podpisem žalovaného). Podle smlouvy dodávala tato společnost elektřinu do odběrního místa [ulice a číslo], [obec], a za období od [datum] do [datum] vystavila tato společnost žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku 1 151 Kč, a za období od [datum] do [datum] vystavila tato společnost žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku 1 384 Kč. Počínaje ode dne splatnosti faktur je žalovaný v prodlení se zaplacením těchto částek. V souvislosti s odpojením z důvodu prodlení s úhradou smluvních závazků vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní poplatek 820 Kč (čl. III, čl. II všeobecných obchodních podmínek a ceníku). Dále byl žalovanému vyfakturován smluvní poplatek ve výši 380 Kč (4 x 95 Kč) podle čl. II bod 7c, čl. VI písm. 2a všeobecných obchodních podmínek a ceníku. 4. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek) 5. Právní posouzení věci se opírá o ust. § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve spojení s § 2079 a násl. občanského zákoníku. 6. Žalobkyně se stala aktivně legitimovanou k podání žaloby (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Ode dne následujícího po splatnosti faktur zakládající povinnost žalovaného k úhradě dluhu za dodanou elektřinu je žalovaný v prodlení s plněním (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má právo požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Otázky zaplacení částky 820 Kč podle čl. III, čl. II všeobecných obchodních podmínek a ceníku a zaplacení částky 380 Kč podle čl. II bod 7c, čl. VI písm. 2a všeobecných obchodních podmínek a ceníku byly posouzeny jako smluvní pokuta (§ 2048 a násl. občanského zákoníku). 8. Soud dále vycházel ze závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3512/11 ze dne [datum]. Z něj vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na nichž spotřebitel připojuje svůj podpis). V posuzované věci nebylo konkrétní ujednání o smluvní pokutě součástí listiny, kterou žalovaný podepsal. Obsaženo je pouze ve všeobecných obchodních podmínkách a v ceníku. Žalovaný svým podpisem pouze stvrdil, že všeobecné podmínky jsou součástí smlouvy a k dispozici jsou na webových stránkách. 9. V bodu [číslo] Ústavní soud uvádí, že v praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. 10. Je nepochybné, že konkrétní ujednání o smluvní pokutě v souvislosti s odpojením z důvodu neoprávněného odběru je pro spotřebitele (žalovaného) nevýhodné, přesto se nenachází v textu smlouvy samotné, ale až v obchodních podmínkách a výše smluvní pokuty dále v ceníku. Soud shledal, že je na místě použití citovaného nálezu Ústavního soudu na daný skutkový stav. Proto žalobu v této části zamítl. 11. Soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 1 151 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 151 Kč od [datum] do zaplacení a částky 1 384 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 384 Kč od [datum] do zaplacení. Povinnost zaplatit dlužnou částku byla v souladu se shodným stanoviskem žalobkyně stanovena ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných počínaje od února 2021 pod ztrátou výhody splátek. 12. Náklady žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 735 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Právo na náhradu nákladů řízení byla řešena podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Z celkového nároku žalobkyně ve výši 3 735 Kč měla žalobkyně úspěch v části 2 525 Kč, to je 67,87 %, a neúspěch v části 1 200 Kč, to je 32,13 %, a žalobkyně má podle poměrného úspěchu ve věci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 532 Kč.