39 C 392/2020-19 — Okresní soud v Mostě

1. Podle žalobkyně uzavřel [datum] její právní předchůdce, [právnická osoba], [IČO], se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Právní předchůdce dodával elektřinu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a za období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalované částku 10 233 Kč. Za období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalované částku 711 Kč. Podle žalobkyně uzavřel [datum] její právní předchůdce, [právnická osoba], [IČO], se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Právní předchůdce dodával plyn do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a za období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalované částku 158 759 Kč, ze které bylo uhrazeno 156 895 Kč a zbývá zaplatit 1 864 Kč. V souvislosti s upomínkami vznikla žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu 95 Kč za upomínku (čl. II bod 7c čl. VI bod 2 všeobecných obchodních podmínek a ceníku). Počínaje ode dne následujícího po splatnosti faktur je žalovaná v prodlení se zaplacením dlužných částek. 2. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když proti tomuto postupu účastníci nevznesli námitky (§ 115a o. s. ř.). 3. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni s účinností od [datum] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne [datum]. 4. Mezi [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny oprávněnému zákazníkovi se všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem) a dne [datum] smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (smlouva o sdružených službách dodávky plynu oprávněnému zákazníkovi se všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem). Podle smluv dodávala tato společnost elektřinu a plyn do odběrního místa [obec], [ulice a číslo]. Za období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalované elektřinu částkou 10 233 Kč. Za období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalované elektřinu částkou 711 Kč. Za období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalované plyn částkou 158 759 Kč, ze které bylo uhrazeno 156 895 Kč a zbývá zaplatit 1 864 Kč. V souvislosti s upomínkami vznikla žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu 95 Kč za upomínku (čl. II bod 7c čl. VI bod 2 všeobecných obchodních podmínek a ceníku). Počínaje ode dne následujícího po splatnosti faktur je žalovaná v prodlení se zaplacením dlužných částek. 5. Žalobkyně se stala aktivně legitimovanou k podání žaloby (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Ode dne následujícího po splatnosti faktur zakládající povinnost žalované k úhradě dluhu za dodanou elektřinu je žalovaný v prodlení s plněním (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má právo požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Otázka zaplacení částky 95 Kč podle čl. II bod 7c čl. VI bod 2 všeobecných obchodních podmínek a ceníku byla posouzena jako smluvní pokuta (§ 2048 a násl. občanského zákoníku). 7. Soud dále vycházel ze závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3512/11 ze dne [datum]. Z něj vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na nichž spotřebitel připojuje svůj podpis). V posuzované věci nebylo konkrétní ujednání o smluvní pokutě součástí listiny, kterou žalovaná podepsala. Obsaženo je pouze ve všeobecných obchodních podmínkách a v ceníku. Žalovaná svým podpisem pouze stvrdila, že všeobecné podmínky jsou součástí smlouvy a k dispozici jsou na webových stránkách. 8. V bodu č. 30 Ústavní soud uvádí, že v praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. 9. Je nepochybné, že konkrétní ujednání o smluvní pokutě v souvislosti s odpojením z důvodu neoprávněného odběru je pro spotřebitele (žalovanou) nevýhodné, přesto se nenachází v textu smlouvy samotné, ale až v obchodních podmínkách a výše smluvní pokuty dále v ceníku. Soud shledal, že je na místě použití citovaného nálezu Ústavního soudu na daný skutkový stav. Proto žalobu v této části zamítl. 10. Soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 12 808 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 10 233 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 711 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % částky 1 864 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. Náklady žalobkyně činí 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 020 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Právo na náhradu nákladů řízení byla řešena podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Z celkového nároku žalobkyně ve výši 12 903 Kč měla žalobkyně úspěch v části 12 808 Kč, to je 99,26 %, a neúspěch v části 95 Kč, to je 0,74 %, a žalobkyně má podle poměrného úspěchu ve věci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 219 Kč.